Změnu v koloběhu dějin způsobují líní, chamtiví a vystrašení lidé, je přesvědčen historik Morris

Jaké faktory přispívají k rozvoji, nebo naopak ke kolapsu společností? Jsou hybateli pokroku ve skutečnosti líní a vystrašení muži? A co nám může minulost prozradit o naší budoucnosti?

Autor v rozsáhlé historické studii popisuje dějiny lidstva pomocí erudovaných dat a moderních archeologických důkazů. Hledá příčiny vzestupu i budoucí vyhlídky globálních mocností.

Čtěte také

Kdo patří na Východ a je to vážně Balkán, nebo Česko? Otázku si klade kniha Vytěsněná Evropa?

Začíná někdy na konci poslední doby ledové a na stránkách knihy s podtitulem Co minulost říká o naší budoucnosti nás seznámí s 15 000 let historie. Není třeba se obávat, že to bude zdlouhavé a nudné. Morrisovo psaní je plné zábavných odkazů na populární vědu. A občas i na vědeckou fikci.

„Autor science fiction Robert Heinlein jednou prohlásil, že ‚pokrok je zásluha líných mužů hledajících snadnější způsoby dosažení věcí‘. V této knize později uvidíme, že Heinleinův výrok je pravdivý jen částečně. Líné ženy jsou stejně důležité jako líní muži, lenost není jediná matka objevů a nazývat výsledek ‚pokrokem‘ je často příliš optimistické,“ píše Morris a pokračuje:

„Když to ale trochu podrobněji domyslíme, je možné považovat Heinleinův postřeh za stručné shrnutí příčiny společenské změny, k níž pravděpodobně dojdeme. V knize postupně přejdeme k méně jadrné verzi Heinleina a navrhuji, abychom jí říkali Morrisova věta: ‚Změnu způsobují líní, chamtiví a vystrašení lidé hledající snazší, výnosnější a bezpečnější způsoby dosažení věcí. A většinou málokdy tuší, co dělají.‘“  

Za vším hledejme geografii

Historie bývá často prezentována jako sled legendárních bitev a výroků hrdinů. Za prosperitou civilizací ale, podle Morrise, hledejme geografii.

Čtěte také

Největší bitvy studené války: Souboj „montovny“ a „mozkovny“ v technologiích a ekonomice

Ta je podle něj klíčem k prosperitě. Důležitější než kultura, rasové rozdíly nebo výjimečné osobnosti bylo v dějinách to, jak si lidé dokázali s geografickými omezeními poradit. Jak vynalézavě dokázali v běžném životě řešit nedostatek potravy, nemoci nebo třeba proměny klimatu.

Podle autora Západ získal náskok zejména díky příznivějším zeměpisným podmínkám, říká jim „šťastné geografické šířky“. A s přestávkami si ho dokázal udržet dost dlouho na to, aby jako první dospěl k industrializaci. To ho dostalo do čela pelotonu.

Paradox vývoje

Rozvoj v sobě ale nese paradox. Vytváří přesně ty síly, které ho pak oslabují. Když se to vymkne kontrole, může následovat zmatek, zkáza a kolaps. Dvacáté století autor považuje za vrchol západního věku a zároveň začátek jeho konce.

Čtěte také

Studená válka byla způsobena rozhodnutím Ameriky, píše historik Zubok. Co nás naučila?

Podle historika a archeologa Iana Morrise se tak blížíme k nové mezní hranici a v souvislosti s tím připomíná, jak odpověděl Albert Einstein v roce 1949 jednomu novináři: „Nevím, jakým způsobem se bude bojovat ve třetí světové válce, ale mohu vám říct, co se bude používat ve čtvrté – kameny.“

Debaty o vzestupu Číny nebo Západu jsou v konečném důsledku jen vedlejším jevem. Lidé na obou zeměpisných koncích světa jsou víceméně stejní. Morrisova kniha není o předpovědi katastrofy. Je o tom, že okolnosti nejsou předem dané a záleží samozřejmě na nás, jak si s nimi poradíme.

A navíc je zábavná a plná erudovaných a vtipných postřehů z několika tisíců let historie lidstva, které nám mohou pomoci dějům minulým i budoucím lépe porozumět.

Více si poslechněte v dalším pořadu Ex libris. Připravila ho Tamara Kocourková.