Změna politiky Spojených států vůči Afghánistánu

Neklidnější je v poslední době také Afghánistán, první opravdové bojiště Spojenými státy vedeného tažení proti terorismu. Za posledních deset dnů přišlo v Afghánistánu o život, při nejrůznějších násilnostech na 90 lidí. Většina krvavých incidentů je připisována bojovníkům svrženého hnutí Taliban a teroristické sítě Al-Kaidá. Těm se daří operovat z úkrytů, které jim nabízí nepřehledný hornatý terén v afghánsko-pákistánském pohraničí a snadno prostupná hranice mezi oběma státy.

Problémy, kterým teď Spojené státy v Afghánistánu čelí, se velmi podobají těm, které mají v Iráku. Rostoucí počet útoků zdůrazňuje pocit, že se nedaří zajistit bezpečnost, tedy jednu z klíčových podmínek pro úspěšnou poválečnou obnovu jakékoli země. Skutečnost může být mnohem méně dramatická, než jak se jeví ze zpráv o jednotlivých útocích. Pro bojovníky Talibanu a Al-Kaidy v Afghánistánu nebo radikální elementy v Iráku je však důležitější destabilizační charakter jejich akcí, než reálné škody, které způsobí.

Obnova Afghánistánu, konkrétně proces přechodu k plně reprezentativní vládě, by měla být podstatně dále než v Iráku. Na první pohled tomu tak opravdu je. Afghánistán má svého prezidenta a vlastní, i když přechodnou vládu. Už příští rok v červnu se mají uskutečnit řádné volby. Panují však obavy, že volby nemusí splnit veškerá očekávání do nich vkládaná. Důvodem je atmosféra, v jaké by mohly probíhat. Pro tu stávající je charakteristická nejistota, pramenící z bezpečnostních rizik, a pocit zklamání z pomalu probíhající hospodářské obnovy.

Podle zatím neoficiálních informací se Spojené státy chystají svou dosavadní politiku v Afghánistánu výrazně změnit. Zatím nezveřejněný plán Bushovy vlády počítá s navýšením pomoci o jednu miliardu dolarů ročně. Odpovědnost za aktivity spojené s obnovou Afghánistánu má přejít podstatně více pod Ministerstvo obrany. Z rozpočtu Pentagonu budou také prostředky na zmíněné navýšení pomoci čerpány. Plán rovněž počítá se změnou na postu amerického velvyslance v Afghánistánu a s rozšířením jeho pravomocí.

Novým ambasadorem by se měl stát Zalmj Chlílzád, prezidentův dosavadní zvláštní zmocněnec pro Afghánistán. Jeho role by se měla v mnohém podobat postavení, které má v Iráku šéf přechodné správy Paul Bremer. Nový americký velvyslanec v Afghánistánu by měl dohlížet nad veškerými americkými aktivitami, zaměřenými na zrychlení poválečné obnovy země a posílení bezpečnosti.

Bushova vláda též údajně zvažuje vyslání zhruba stovky poradců na klíčová afghánská ministerstva. Právě tento úmysl se v Afghánistánu, podle očekávání, nesetkal s příliš velkým nadšením. Afghánistán není Irák, máme svou vládu a máme svoje úředníky. Citovala v této souvislosti americká média mluvčího afghánského Ministerstva zahraničí.

S jeho výtkou souhlasí i někteří analytici. Podle nich mechanické přebírání přístupů aplikovaných v Iráku není zárukou, že modifikovaná politika vůči Afghánistánu přinese očekávané výsledky. Ty by měly být s ohledem na blížící se prezidentské volby ve Spojených státech, v listopadu příštího roku, úplně stejné jak v případě Iráku, tak Afghánistánu. Prezident Bush potřebuje americké veřejnosti dokázat, že jeho vláda je úspěšná nejen při válečných operacích, ale také při poválečné obnově. Hmatatelné důkazy tohoto typu by ale nejvíc přivítali samotní obyvatelé Afghánistánu a Iráku.