Zlatá éra německého hospodářství míří ke konci. Krize na trhu práce hrozí nejen kvůli pandemii

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Německá kancléřka Angela Merkelová

Po nepřetržitém patnáctiletém rozkvětu se situace na německém pracovním trhu začíná rychle měnit k horšímu. Za úbytek pracovních míst přitom nemůže jen pandemie koronaviru. Jak píše list Die Welt, ekonomové se domnívají, že za poklesem zaměstnanosti, ale i redukcí počtu drobných podnikatelů v současnosti stojí také další a dokonce významnější faktory než dopady šíření covidu-19.

V pohledu německých novin pracovní trh ve Spolkové republice dlouho připomínal supermana. Zatímco tak v celosvětovém srovnání řada zemí bojovala s rostoucí nezaměstnaností a úbytkem živnostníků, Němci stále vytvářeli statisíce pracovních míst, která lidem poskytovala příjem.

Čtěte také

Teď se ale zdá, že se pozitivní trend začíná obracet. Jak ukazují předběžná data spolkového statistického úřadu, i vlivem pandemie přišlo v loňském roce o živobytí skoro půl milionu Němců. Pro Německo jde přitom o první růst nezaměstnanosti za posledních patnáct let.

Statistici ve své zprávě upozorňují, že tak významný a neblahý vliv na zaměstnanost neměla ani finanční a hospodářská krize z roku 2009. Je proto prý jisté, že následky pandemie koronaviru budou mít na německý pracovní trh nesrovnatelně větší dopad, než měly turbulence na kapitálových trzích a otřesy bankovního sektoru před dvanácti lety.

Ekonomové navíc nevěří, že šíření covidu-19 je jedinou a největší výzvou pro německý pracovní trh. Pandemie prý jen urychlila nástup negativního trendu, který by se dříve či později stejně projevil.

Do popředí se tak nyní podle nich dostává otázka, jestli jsou průmyslová odvětví a služby v Německu stále schopné lákat a nabírat mladé talenty, kteří by tyto obory formovali do budoucna a stali by se hybateli budoucího hospodářského růstu.

S čím kurzarbeit nepomůže

V analogii se světem Supermana se při letmém pohledu může zdát, že oním pomyslným kryptonitem pro německé hospodářství je opravdu současná pandemie. A je pravda, že mix protiepidemických opatření uvedl ekonomiku do umělého spánku.

Čtěte také

Podle Die Weltu nicméně stěžejní otázka není ta, o kolik míst pandemie pracovní trh připravila, ale jak dlouho se její následky budou v hospodářství projevovat.

Optimisté v Německu poukazují na to, že se situace po druhé rozsáhlé uzávěře ekonomiky v zimě v podstatě nezhoršila. Nezaměstnanost se nyní ve Spolkové republice podle posledních údajů pohybuje pod šesti procenty, což je méně, než byl loňský srpnový vrchol 6,4 procenta. Hospodářství sice v první polovině loňského roku prožilo šok, na podzim se ale trh práce do velké míry vzpamatoval.

Situaci usnadnila možnost využívání takzvaného kurzarbeitu. Ten alespoň z krátkodobého hlediska zabraňuje tomu, že by zaměstnanci a živnostníci o své živobytí přišli.

Druhou stranou mince je ale otázka, jestli jsou tato místa udržitelná také do budoucna. Podle odhadů mnichovského Institutu pro ekonomický vývoj (IFO) bylo na konci roku na zkrácený úvazek pomocí kurzarbeitu zaměstnáno stále ještě na dva miliony Němců, a to především v gastronomii a ubytovacích službách.

Čtěte také

Mezi odvětví, která zkrácené úvazky hojně využívají, ale patří také průmysl, kde se kurzarbeit týkal 583 tisíc pracovníků. To je více než osm procent všech výdělečně činných osob. A také je v souvislosti s německým průmyslem nutné se ptát, jestli tak velké využívání této formy úvazku opravdu souvisí s pandemií, anebo se jedná o hlubší strukturální problém.

Die Welt upozorňuje, že nejen rozsah používání kurzarbeitu ukazuje, že naděje na rychlý návrat k hodnotám před příchodem pandemie je jen velmi malá. Křivka vývoje pracovních míst a živností by se totiž zřejmě zlomila do negativního trendu i v případě, kdyby žádná zdravotnická krize nepřišla. Důvodem je podle statistiků stárnutí německé populace, kdy už v loňském roce počet vydělávajících osob oproti minulosti stagnoval. 

Tento demografický trend není možné úplně kompenzovat ani pomocí vyšší zaměstnanosti žen nebo podporou pracovních sil ze zahraničí, přestože určitou nápravu poskytnout můžou. Předpovědi Spolkového statistického úřadu ukazují, že v tomto desetiletí pracovní trh opustí silné poválečné ročníky let 1955 až 1970.

„Prognózy napovídají, že bez zahraničních pracovníků klesne počet pracujících lidí do roku 2060 na asi 30 milionů,“ stojí ve studii. Pro porovnání, v loňském roce v Německu žilo 46 a půl milionu práceschopných osob.

Příliš mnoho seniorů

Negativní vývoj je už dnes možné pozorovat hlavně ve východní části Spolkové republiky, kde odborníci předpokládají i do budoucna nejsilnější dopady krize pracovního trhu. Podle prognóz by tu v porovnání s dneškem do roku 2060 mohlo žít o 12 až 28 procent méně lidí v produktivním věku, na západě Německa přitom statistici odhadují pokles jen asi o 3 až 12 procent.

Čtěte také

Velké rozpětí v těchto odhadech způsobuje zejména nejistota toho, jak se v příštích letech bude vyvíjet výše důchodového věku. A není zatím příliš jisté ani to, jak se stárnutí populace projeví na produktivitě práce a hospodářském růstu. Ten je přitom důležitým předpokladem toho, že sociální a důchodové pojištění vystačí na výplaty dávek a penzí.

Každopádně už v příštích deseti letech německý pracovní trh pocítí demografické změny, předpovídá ekonom švýcarské banky UBS Felix Hüfner. Zároveň ale podle něj nelze tvrdit, že by starší zaměstnanci byli obecně méně produktivní.

Nicméně je složité odhadnout, jestli jejich dovednosti a znalosti budou stačit na odvětví, která budou v Německu vznikat. Například současní odborníci na spalovací motory tak mohou být konfrontováni s potřebou znalostí v oblasti pohonu elektromobilů. Tento problém je však podle Hüfnera řešitelný, pokud budou zaměstnanci ochotní se celoživotně vzdělávat.

Zdá se, že vysoká míra kurzarbeitu, která v německém průmyslu loni přetrvala i ve chvílích, kdy se hospodářství oživovalo, je něco více než pouhá náhoda. Z tohoto úhlu pohledu je pandemie koronaviru pouze předzvěstí mnohem větší demografické krize, které bude Německo v příštích letech čelit, zamýšlí se na závěr list Die Welt.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách, který připravil Jakub Rerich. Co se dozvíte dál?

Chorvaté hodlají po ničivém zemětřesení vyšetřit kvalitu poválečné rekonstrukce budov. Mandát brazilského prezidenta Jaira Bolsonara vstupuje do druhého poločasu. Obliba kontroverzního lídra roste navzdory neutěšené domácí situaci. A Neapol, známá spíše kapsáři a hromadami odpadků, se mění na startupovou metropoli Itálie.

autor: Jakub Rerich
Spustit audio

Související