Zkoumání historie virů nám pomůže předpovědět i jejich budoucnost, tvrdí expert

8. srpen 2018
3D model viru pod mikroskopem

Kosterní nález ženy z 8. století našeho letopočtu, kterou vědci nazvali Bosanka, nese významná svědectví. Žena z hrobu číslo 36 ve středočeském Brandýsku prodělala mimo jiné nemoc, kterou vyvolal parvovirus B19.

„Parvovirus B19 je vůbec jeden z nejmenších virů... Může být přenášen kapénkově nebo z matky na plod.“ uvedl v Magazínu Leonardo Václav Smrčka z Ústavu dějin lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Kromě jiného je tento virus původcem infekční choroby známé jako pátá nemoc. Ta se u dětí projevuje vyrážkou a mírnou teplotou, u dospělých může způsobovat bolesti kloubů a horečky.

„Spojení parvoviru B19 s člověkem je přibližně 10 tisíc let staré. Rozeznáváme tři genotypy viru: první byl nalezen ve střední části Asie, druhý v oblasti severní Evropy, třetí v subsaharské Africe. Právě 2. genotyp, který se týkal i Bosanky, se objevil někdy kolem roku 200 našeho letopočtu.“

Kosterní pozůstatky ženy, která zemřela mezi 20. a 30. rokem života, Smrčka se svým týmem podrobil analýze. „Spíš to vypadá, že se Bosanka parvovirem B19 nakazila během života... Zuby ukazují, že kolem 2 až 3 roku, ale další možností je, že až v dospělosti. Tyto alternativy ještě zkoumáme.“

Víme, na co Bosanka zemřela: nepodlehla virovému onemocnění, ale bakteriálnímu. Zemřela na zánět mozkových blan... Nevíme ale, jak byl virus zapojen: jestli snížil imunitu nebo způsobil anemii.
Václav Smrčka

U virových chorob jsou známky na kostech úplně minimální nebo žádné, připomněl expert. „Zpětně můžeme zjišťovat, jaké znaky sledované choroby se na kostech vyskytují.“

Důležité je, že ze znalostí vývoje viru v minulosti lze určitým způsobem predikovat i to, jak se bude chovat i v budoucnu. „Náš výzkum má proto význam nejen pro tento konkrétní virus, ale může mít dopad i pro poznání dalších virů.“

„Viry jsou jednou z nejpočetnějších biologických entit na světě. Samy kódují až 3 miliony proteinů, postihují mikroby i společenství jak živočišných, tak rostlinných tkání,“ připomněl důležitost zkoumání virů Václav Smrčka.

Spustit audio

Související