Zklamání i výzva. Dvojí úder z Bruselu nastavil proevropskému Slovensku zrcadlo

Tématu se věnuje evropská odnož serveru Politico.

Slováci reagovali na špatné zprávy z Bruselu téměř sebemrskačsky. Bratislava – jak shodně tvrdila řada místních komentátorů – je přece strašným místem k životu. Kdo by se do ní chtěl stěhovat z Londýna? A Kažimír byl prý zcela nevhodným kandidátem. V roli šéfa slovenské státní kasy totiž nedokázal stabilizovat domácí finance a nebyl schopný vymýtit v zemi daňové podvody.

Euroskepticismus není cesta

Dvojí úder zvláště rezonoval v kulisách klesající podpory voličů vládě premiéra Roberta Fica, která je infikovaná skandály. Země se navíc zmítá mezi rostoucím euroskepticismem svých visegrádských sousedů a Ficem proklamovanou touhou zakotvit Slovensko pevněji do integračního jádra eurozóny.

Bruselské nezdary by ale paradoxně mohly Slovákům poskytnout šanci. Zvláště pokud se chtějí zbavit nálepky ‘největšího poraženého‘ v evropském pelotonu. Bratislava by měla především přehodnotit svůj vztah k unijnímu bloku, doporučuje Politico.

A to zvláště v situaci, kdy odmítnutí evropského projektu – který podrývají země jako Maďarsko nebo Polsko – vede do slepé uličky a nejistoty. Budoucnost malého středoevropského státu, její politická nezávislost a svoboda jsou přece neoddělitelně spjaty s členstvím v evropském společenství, upozorňuje server, který se tradičně věnuje analýzám evropské politiky.

Píše, že Slovensko nikdy nebude velkou zemí, nikdy nezíská tak silný hlas jako třeba Polsko, natožpak jako Německo nebo Francie. Ale může se stát zemí vlivnou.

Čipová karta e-rezidenta v Estonsku|foto: oficiální Facebook E-Estonska

Tedy pokud naplní proklamované ambice na užší integraci do evropských struktur, provede efektivní domácí reformy a zmodernizuje systémy veřejné správy, zdravotnictví a školství.

A v neposlední řadě, pokud budou mít političtí vůdci v Bratislavě také jasnou vizi a strategii toho, čeho všeho chtějí v Evropě dosáhnout.

Slovensko potřebuje téma

Estonsko s téměř bezkorupčním veřejným sektorem a v Evropské unii bezkonkurenční digitalizací státní správy a de facto veškeré politické a společenské agendy, je dobrým příkladem malé země s výrazným vlivem. Bratislava by se ale měla zaměřit na témata, která jsou důležitá v celoevropském kontextu.

Těmi jsou projekt Východního partnerství a program rozšiřování Evropské unie. Nedostatečně rozvinuté východní oblasti Slovenska doslova živoří na samé výspě západního světa. A to je třeba napravit, doporučuje Politico. Jen málo věcí odpovídá národním zájmům Slovenska více než snaha o to, aby se jeho východní soused Ukrajina stala úspěšnou zemí s prosperující ekonomikou.

Závazek Evropské unie k rozšíření východním směrem se buď zastavil, anebo se snížil na technický provoz bez skutečného politického vedení. Země, jako jsou Moldavsko, Ukrajina a Gruzie, stejně jako ty na Balkáně, ovládly pochopitelně cynismus a demoralizace.

Se svou někdejší zkušeností se vstupem do Evropské unie Slováci museli překonávat dvojí neblahé dědictví. První z doby komunismu, druhé pak z éry autoritářské vlády Vladimíra Mečiara. I proto mohou být v rámci Unie úspěšným příkladem regionální angažovanosti.

Neúspěchy minulých týdnů – zmařené příležitosti hostit významnou evropskou agenturu a předsedat Euroskupině, mají jistě trpkou příchuť. Záleží ale na tom, jak se s nimi slovenská politická scéna vypořádá. A jestli v evropském chóru uplatní svůj hlas, konstatuje evropský server Politico.