Životopisec o Merkelové: Víc než jiní si uvědomuje, že politické systémy nemusí vydržet navěky
Německo čekají v neděli volby, po nichž z úřadu definitivně odejde spolková kancléřka Angela Merkelová. Odejít se rozhodla sama po šestnácti letech ve funkci. „Celou tu dobu se zasazovala hlavně o stabilitu, ale jsou tu i věci, o které se nikdo nestaral,“ hodnotí uplynulou éru historik, novinář a nově také životopisec německé političky Ralph Bollmann. „Ukázalo se to teď s pandemií koronaviru a také po nedávných povodních,“ dodává.
Čtěte také
Podle Bollmanna jsme v posledních bezmála dvou letech mohli vidět, že s veřejnou správou, digitalizací nebo školstvím na tom Německá spolková republika není tak, jak by měla. Příčinou je přitom politický styl Merkelové a velké krize, které ji připravily o potřebnou energii, myslí si.
Devizou politické matadorky je v tomto ohledu trpělivost, s níž dokáže problémy řešit. „Asi to může souviset i s tím, že vyrůstala v NDR a na vlastní kůži zažila pád nějakého režimu. Mnohem víc si uvědomuje, že politické systémy nemusí vydržet na věky a k systémovým problémům dokáže přistupovat pružněji, než různí západní politici.“
Čtěte také
Historik připomíná, že už v dětství, které Merkelová prožila za železnou oponou v rodině protestantského kněze, se naučila dávat si pozor na to, co a kde říká. „To se jí později v politice západního střihu hodně vyplatilo.“
Původ Angely Merkelové také stojí za jejím vstřícným postojem k postkomunistickým státům, domnívá se Bollmann: „Možná se dodnes řídí názorem, že okolní země, jako je Polsko, České nebo Maďarsko, toho pro pád železné opony udělaly mnohem víc než východní Němci, kteří se do určité míry jen svezly na té vlně.“
Vysvětluje si fakt, že ani osobní neshody s polským prezidentem Jarosław Kaczyńskim nebo maďarským premiérem Viktorem Orbánem nepohnuly jejím přesvědčením, že Varšava, Praha i Budapešť jsou bez debat součástí Evropy.
Nehodlá odejít jako polomrtvý vrak
Při pohledu nazpět se svým pojetím vlády Merkelová nejvíc blíží Helmutu Schmidtovi, který vedl Západní Německo v letech 1974 až 1982. „Jde o pojetí, kdy kancléř je něčím na způsob pragmatického krizového manažera, který hledá rovnováhu mezi jednotlivými tábory a příliš do toho nevnáší své osobní názory a přesvědčení,“ vysvětluje Bollmann.
Čtěte také
O tom, že končící kancléřka už nenastoupí do žádné další politické funkce je host Interview Plus Václava Jabůrka hluboce přesvědčen. „Jednou pronesla známou větu, že z politiky nehodlá odejít jako nějaký polomrtvý vrak.“
Co se ale podle Bollmanna nedá úplně vyloučit, je, že se bude dál angažovat v některých tématech, která jí dlouhodobě leží na srdci – jako je budoucnost otevřené společnosti nebo ochrana klimatu. „Dokážu si představit, že převezme nějaké čestné předsednictví nebo že se třeba v ozbrojených konfliktech nakrátko vloží do role jakéhosi prostředníka,“ uvažuje.
Dokážu si představit, že Merkelová převezme čestné předsednictví nebo že se v ozbrojených konfliktech nakrátko vloží do role prostředníka.
Ralph Bollmann
Pokud výsledky německých voleb umožní rychlé předání moci, historický obraz Angely Merkelové to jen umocní, tvrdí novinář. „Nějaké průtahy by ho ale mohly naopak poškodit. Třeba nutnost svolat předčasné volby by byla úplná katastrofa,“ uzavírá s tím, že vzhledem k očekávaným nejistým časům se na éru kancléřky možná bude pohlížet jako na poslední fázi stability.
Poslechněte si celý audiozáznam rozhovoru Václava Jabůrka s Ralphem Bollmannem.
Související
-
Udržení starých pořádků a schopnost překonat krize. Čím byla Angela Merkelová pro Němce?
„Jakmile Angela Merkelová rozpozná plný rozsah krize a promyslí si strategii, dokáže ji s rozhodností prosazovat,“ všímá si autor její biografie, historik Ralph Bollmann.
-
Angela Merkelová je příklad odvážného politika. V Česku by to chtělo sedm samurajů, hodnotí Bratinka
Politik nemá dělat to, co vyhovuje přání lidu. „Ale v posledních letech se tady dělaly spíš jen ty populární,“ říká Pavel Bratinka.
-
Die Linke v německé vládě? Merkelová před tím varuje, ale její autorita má limity, říká politolog
„Její apel a síla její osobnosti je limitována týmem jejího nástupce v čele CDU Armina Lascheta a jeho některými neuváženými kroky v kampani.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.