Život ve stínu eboly

„Zatímco západoafrické státy marně bojují proti šíření viru ebola, lidé v zasažených oblastech propadají stále větší nervozitě,“ píše zpravodaj BBC Tim Mansel. V Sieře Leone lidé pozorně sledují lokality, kde došlo k epidemickému vzplanutí. Varovné plakáty jsou obrázkové a velmi názorné, někdy i drastické.

Jeden se nachází na stěně betonového squatu v Kroo Bay, což je slum ve Freetownu. Zde se nemoc bude šířit rychle. Střechy jsou rezavé, mezi staveními jsou hromady odpadků a malé bosé děti nosí domů úzkými uličkami kanystry s pitnou vodou. Na volných prostranstvích pobíhají prasata.

Mnozí obyvatelé Sierry Leone neumějí číst, a tak se osvěta omezuje na velké kreslené plakáty. Ve Freetownu panuje neklid. Lidé by chtěli nemoc udržet pod kontrolou, to znamená mimo metropoli, jen v chudých provinciích.

Počty případů se zapisují na stejné tabule jako výsledky fotbalové ligy. „Port Loko, čtyři nové případy,“ hlásí zapisovač. Nikdo nemusí říci, že jde o případy eboly, každý tomu rozumí. Někteří lidé celé dny nosí modré gumové rukavice, jiní panikaří, kdykoli se doslechnou, že jim zemřel někdo blízký.

Čtěte také

Lidé jsou poděšeni především ze dvou hlavních důvodů. Zaprvé na vražedný virus neexistuje žádné očkování, žádná léčby či vakcína. Zadruhé je děsí hororová stránka choroby, kterou ostatně dostatečně děsivě zobrazují zmíněné plakáty.

„A přitom jsou místní lidé zvyklí nemoci snášet s až příliš stoickým klidem,“ píše Mansel. Stačí si uvědomit, jaký mají přístup k malárii, která v Sieře Leone zabíjí každoročně tisíce lidí.

Ebola (ilustrační foto)

„V posledních týdnech jsem nejednou zažil lidi ve svém okolí, jak je postihly bolesti hlavy a noční pocení. Zmizí ve špitále, ale za dva dny jsou zpět s pytlíkem léků. A jen se tomu smějí,“ píše reportér.

„To jsou ty mouchy, je jich všude kolem moc,“ stěžují si. „A máte moskytiéru?“ ptá se Tim Mansel. Ne, nemají, přestože všichni vědí, že spánek pod bezpečnou sítí je nejefektivnější metoda boje proti kousnutí hmyzem a následné malárii. Tato nemoc podle nich prostě patří k životu.

U eboly nicméně chápou, že se rovná rozsudku smrti. Reportér BBC pracoval v posledních týdnech s finskou zdravotní sestřičkou, která bývala porodní asistentkou, ale dnes ve spolupráci s Červeným křížem obchází domácnosti a lidem vysvětluje, jak se virus šíří a jak se mu bránit.

Čtěte také

Začala v pohraniční provincii Kailahun, kudy ebola poprvé pronikla do Sierry Leone. Její poselství bylo jednoduché – vyučovala lidi tři základní pravidla.

Pravidlo první: jakmile pocítíte bolest hlavy nebo dostanete horečku, okamžitě jděte do zdravotního střediska a nechejte si udělat testy. Z eboly se lze uzdravit, pokud je nemoc podchycena v začátku.

Lidé jsou poděšeni především ze dvou hlavních důvodů. Zaprvé na vražedný virus neexistuje žádné očkování, žádná léčby či vakcína. Zadruhé je děsí hororová stránka choroby

Pravidlo druhé: pokud někdo na ebolu zemře, nikdy se ho nedotýkejte. Tělo je vysoce nakažlivé. Nezatlačujte oči, neutírejte mu pot.

Pravidlo třetí: přestaňte jíst maso divokých zvířat.

Hlavním poselstvím těchto tří kroků je ujištění, že nemoci lze vzdorovat. Je smrtelná a vzbuzuje hrůzu, ale pokud někdo dodržuje tato tři pravidla a používá hodně mýdla a vody, nejspíš neonemocní. A pokud ano, navzdory vysoké úmrtnosti pořád ještě existuje dost těch, kteří nemoc přežili.

Čtěte také

„Řekl jsem finské sestřičce, že je statečná žena, ale ona jen pokrčila rameny. Prý měla na vybranou mezi Sierrou Leone a Jižním Súdánem, kde se momentálně bojuje. „Tak si řekla, že tam nejde, protože má rodinu.“

„Když jsem tuto neděli odlétal z Freetownu, byly známky boje s nákazou všudypřítomné. Před letištěm stály na stolech velké nádoby s chlorovým roztokem. Všichni jsme si museli umýt ruce.

Můj známý s modrými rukavicemi se mě ptal, zda bych pro něj neměl místo v kufru. Soucítím s ním, s jeho pocitem bezmoci. Já měl letenku do bezpečí, on jen musí sedět na místě a čekat, zda přežije. Z celého srdce doufám, že ebolu lze opravdu dostat pod kontrolu a že tomu lidé uvěří,“ končí reportér BBC.

Zpracováno ze zahraničního tisku.

autor: rma
Spustit audio