Život v obléhaném Mariupolu? Týdny bez slunečního světla a pak pohled na město zničené do základů

Čtěte také

V Mariupolu je humanitární katastrofa. Chceme pomoct, říká Alex Wade z Lékařů bez hranic

Mariupol už v druhé polovině dubna ovládla ruská armáda. Poslední baštou odporu byla až do tohoto týdne zmíněná ocelárna Azovstal, ve které se kromě ukrajinských vojáků ukrývali také civilisté. Rusové ale v dnech ovládli i mariupolské hutě. Stovky lidí se pak za pomoci OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže podařilo evakuovat do Záporoží.

Když několik desítek civilistů konečně vystoupilo nad zem, aby se přidalo k evakuačnímu konvoji, pálilo je do očí denní světlo, které viděli poprvé po několika týdnech.

Šokoval je ale i nezměrný rozsah poškození celého města. K evakuaci se většinou mohly připojit pouze ženy a děti. Rusové totiž nedovolili odejít mužům v bojovém věku. Tři ženy Washington Postu řekly, že se musely rozhodnout, zda zůstat se svými manžely, nebo jestli je opustit a zachránit své děti.

Příběh Oksany

Jednou z těchto žen je Oksana, matka dvou ratolestí. V bunkru s manželem a chlapci ve věku 10 a 14 let sledovala, jak se její synové pod tíhou nelehkých podmínek v bunkru mění. Vždycky po dopadu bomb se stavba otřásala v základech.

Čtěte také

Vojenský analytik: Vyhlásí Putin mobilizaci? Ruská armáda potřebuje lidi, ale nemá pro ně techniku

Chlapci jedli každý další týden strávený v úkrytu méně a méně. Jejich jedinou potravou byly balíčky humanitární pomoci, které Rusové dovnitř pustili. Děti se během prvního měsíce a třásly a plakaly, popsala Oksana. Později však ztichly a stáhly se do sebe.

Být rodičem v podmínkách obléhaného města Oksaně přineslo víc strachu, než si kdy dokázala představit. Ale pohled na zkázu nad zemí u ní prý vyvolal ještě větší hrůzu. Když viděla, jak je město zničené, chtěla jen co nejrychleji utéct a zachránit sebe i rodinu. Na nic jiného nemyslela. Její manžel se ale ke konvoji přidat nemohl.

Dobytí Mariupolu je pro Rusko dosud nejvýznamnějším úspěchem v této válce, připomíná Washington Post. Přístavní město je zásadní pro ruské naděje na vytvoření nepřerušeného pozemního koridoru táhnoucího se od východní oblasti Donbasu hraničícího s Ruskem až po Krymský poloostrov, který Rusko anektovalo v roce 2014.

Evakuace civilistů jako špatný film

Humanitární pracovníci odjeli ze Záporoží do Mariupolu v pátek, evakuaci civilistů ale mohli zahájit až v sobotu odpoledne. Nejdřív totiž museli vyjednávat s Rusy, pak čekali, až se civilisté dostanou z komplexu oceláren.

Minibus ke koridorům přivážel skupiny jen šesti nebo sedmi lidí najednou, často se čtyřicetiminutovým prostojem mezi jednotlivými jízdami. Do oblasti navíc dopadaly minometné granáty - není ale jasné, kdo je vystřelil.

Čtěte také

Psychoterapeut o traumatu dětí z Ukrajiny: Ať koukají na horory nebo si hrají na válku, je to léčivé

Plánovači evakuace navíc museli změnit trasu poté, co objevili nevybuchlou munici na silnicích - a to včetně min. Americký deník vysvětluje, že cesta z Mariupolu do Záporoží normálně trvá necelé čtyři hodiny. Kvůli aktivnímu ostřelování a mnohým ruským kontrolním stanovištím po cestě, takzvaným check-pointům, se ale záchrana změnila v těžkou 36hodinovou zkoušku.

Zatímco Organizace spojených národů a další humanitární skupiny připravovaly evakuační plán, blízcí uvězněných civilistů se shromáždili v Záporoží a čekali na zprávy. Čtyřiadvacetiletá Vlada tam chodila denně a ptala se kohokoli, kdo by mohl mít zprávy o její nejlepší kamarádce Anně. Nakonec se obě přítelkyně setkaly.

Když se v úterý evakuační autobusy blížily k Záporoží, ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková ještě stále trvala na tom, že Mariupol nikdy nebude pod plnou ruskou kontrolou.

„Mariupol je Ukrajina,“ řekla. „Byla to Ukrajina, je to Ukrajina, bude to Ukrajina.“ Když se novináři Washington Postu ptali uprchlíků, jestli už si úplně uvědomili, že jsou pryč a v bezpečí, řekla jim jedna žena, že na takový dotaz nemá odpověď. Jakoby prý už nic nebylo skutečné.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu, který připravila Magdaléna Fajtová.

V další části uslyšíte:

• Válka na Ukrajině živí sny maďarských nacionalistů o znovuzískání ztracených území
• Jak se Rusko vyrovnává s ekonomickými sankcemi Západu?
• Co by přineslo rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu, kdyby zrušil všeobecné právo na potrat?
• A Smithsonský muzejní institut bude vracet exempláře, které se do sbírky dostaly neeticky