Zisk je motivací organizovaného zločinu v Rusku. Zaměřuje se na obchodování s lidskými orgány a se zbraněmi
Ruský organizovaný zločin se mění. Primitivní kriminální aktivity typu nájemných vražd nahrazuje obchod.
Hlavně v posledním desetiletí se zločinecké skupiny přetransformovaly do “obchodních společností". Ty chtějí působit jako legální firmy. Jak fungují?
Na to Rádio Česko na konferenci Fórum 2000 zeptalo ruských kriminologů Jakova Gilinského z Akademie Ruské generální prokuratury a Jakova Kosťukovského z Ruské Akademie věd.
„Organizovaný zločin jako takový se proměnil, ale nelze mluvit jen o jeho legalizaci. Není to tak, že by nějaká skupina byla nelegální a pak se stala legální. Organizovaný zločin se změnil především v tom, že dřív zločinecké skupiny používaly korupci jako jeden z instrumentů své ochrany proti orgánům státu, tedy hlavně proti bezpečnostním orgánům. Dnes korupce tvoří základní mechanismus fungování organizovaného zločinu. Korupce je zkrátka způsob fungování organizovaného zločinu,“ řekl Rádiu Česko Kosťukovský.
To znamená, že se organizovaný snaží etablovat svoje členy či spolupracovníky v orgánech státní moci a v politických stranách?
Kosťukovský: “Ano, do určité míry to tak je, ale ten problém je složitější. Organizovaný zločin se samozřejmě snaží prosadit své lidi do politiky, protože to je garance bezpečnosti. Ale politická moc je kromě toho i spojená s možností většího zisku. Jestli má ale člověk známou kriminální minulost, tak je pro něj samozřejmě obtížnější dostat se k moci. Dělá se to spíš tak, že se najde člověk, který není známý zločinec, a ten pak jako politik prosazuje zájmy kriminální skupiny. Kromě toho Rusko je obrovská země, musíme rozlišovat mezi regiony. V jistých oblastech se od 90. let prakticky nic nezměnilo. Naopak ve velkých městech – jako je Moskva – už gangsterské časy skončily, i když korupce tam stále žije. Ale pozor, i ve velkoměstech – například v Petrohradě se dějí vraždy ve stylu 90. let. Podnikatel vyjíždí ze svého dmou , dohánějí ho dvě další auta, z nich vyskakují lidé s automaty a střílejí…“
Do jakého typu obchodování se tyto organizované skupiny snaží infiltrovat zejména?
Gilinský: “Organizovaný zločin je vždycky byznys. Hlavní motivací je vždy zisk. Pokud jde o ty kriminální aktivity, jsou to drogy, obchodování s lidmi a dnes se stává velmi populární i obchodování s lidskými orgány a samozřejmě obchod se zbraněmi.“
A v této nové generaci ruské mafie jsou titíž lidé, kteří působili v Sovětském svazu? Nebo vyrostla nová generace mafie?
Gilinský: “Jsou to dnes většinou noví lidé, z té staré generace si ale někteří zachovali autoritu. Tady je možné jmenovat třeba Děda Chasana. Ale většinou jsou to dnes skutečně už ti mladší, řada z nich má dokonce titul Ph.D.!“
Přebírají přesto ruskojazyčné zločinecké gangy některé rysy tradičních ruských zločineckých organizací, tedy těch založených na tzv. vorech v zakoně?
Kosťukovský: “V současném organizovaném zločinu můžeme najít takové kastovní nebo třídní rozdělení - na velkou politiku, velký byznys a mezinárodní byznys. Tam tradiční vorové v zákoně nepronikají, ale stále mají výjimečné postavení ve vězeňských táborech.“
Jaká je tedy současná role vora v zakoně?
Kosťukovský: “Vorové v zakoně dohlíží na pořádek ve vězeňských táborech. Mají velký vliv na to, aby vězni dodržovali nastavená pravidla, ale mají i velký ideologický vliv. Protože i ten kriminální svět potřebuje nové kádry. Z hlediska finančního zisku je ale nejdůležitější rolí vorů ve věznicích organizace byznysu. Udržují kontakty s těmi, co jsou na svobodě. Hledají podnikatele, kteří jsou ochotní ty tábory materiálně podporovat, a to je výhodné pro obě strany – jak pro vězně, tak pro administrativu vězeňských táborů . Jsou známé konkrétní případy, kdy se všichni modlí, aby zavřený vor v zakoně nebyl propuštěn, protože všem vlastně zajišťuje živobytí.“
Působí některé z ruských skupin organizovaného zločinu v Česku?
Gilinský: “Konkrétní informace o České republice nemám, ale současný organizovaný zločin je vždy mezinárodního charakteru. Ruské skupiny organizovaného zločinu působí ve Velké Británii, Španělsku, Německu, ve Spojených státech.“
To znamená, že je ruský organizovaný zločin napojen na takové skupiny, jako je třeba italská Camorra a podobně?
„Nelze říct, že by spolu blízce spolupracovaly, protože jsou si navzájem i konkurencí. Ale samozřejmě že existují i konkrétní příklady spolupráce. O těsnější kooperaci můžeme určitě mluvit u struktur, které sahají do zemí bývalého Sovětského svazu, například na Ukrajinu. A mnohé z gruzínských kriminálních autorit teď působí v Rusku.“
Proč je tak obtížné bojovat proti ruské mafii nového typu? Kde jsou hlavní slabiny systému?
Kosťukovský: “Nic takového, jako je centrálně řízená mafie, neexistuje. Skupin je víc. Největší problém ale představuje ono spojení s orgány státní bezpečnosti. Když je někdo představitelem milice , těžko může proti organizovanému zločinu zasahovat. Říká se tomu „privatizace státní služby“. Člověk, který získal nějaký post ve státní správě, využívá toto postavení jako soukromník – k vlastnímu obohacení. Kdo bude bojovat proti organizované zločinu, když je jeho infiltrace do státní správy taková, že nelze odlišit jedno od druhého? Takže ti chycení zločinci , kteří se často nedostanou ani k soudu, jsou spíše výsledkem konkurenčního boje mafií než výsledkem úspěšné kriminalistické práce…“
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
