Zimní slunovrat je svátkem světla. Znamená znovuzrození Slunce. V každém z nás je kus Kelta
V den zimního slunovratu máme na severní polokouli nejdelší noc a nejkratší den. Od tohoto dne se noci začnou opět pomalinku zkracovat a dny prodlužovat. Nadvláda zimy tak začíná pomalinku slábnout. Proto je zimní slunovrat důvodem k radosti a oslavám. Naši předkové (např. Keltové, Egypťané, Římané a Germáni) oslavovali zimní slunovrat jako den znovuzrození Slunce. Slunce přináší světlo, teplo a život.
Proto je důležité tento den uctívat a vítat s radostí. Lid oslavoval příchod světla, protože znovuzrozené Slunce jim přinášelo nový život, novou naději. První sluneční paprsky proniknou tmou a pomalinku oplodňují semínka schovaná v zemi pod zimním kabátkem.
Začnu slovy, že v každém z nás je kus Kelta. A právě i v tomto čase předvánočním a potom také vánočním nás toho s touto prastarou kulturou spojuje víc, než bychom si možná mysleli. Na to všechno nám odpoví naši hosté Blanka Zelená a Lukáš Blažek z keltského skanzenu v Nasavrkách, kde se keltskou kulturu a tradice snaží lidem co nejvíc představit a přiblížit. Tak nám představte váš keltský kmen. Jmenuje se Boii, je to tak?
Ano, je to tak, jsme Keltové z Nasavrk. Ptáte se hezky na ty keltské kořeny. Já bych na to navázal. Nové výzkumy,jak se zveřejňují, tak ukazují, že v každém z nás je kousek Kelta. A právě v Nasavrkách se snažíme přiblížit ty keltské kořeny a keltské tradice jak vědeckým způsobem, tak samozřejmě i tím kulturním.
Blanka je také členkou kmene, ale vy jste Lukáši vlastně ten nejvyšší, je to tak?
Tak, dá se to tak říct. Ale přeci jen je nás tam docela dost a všichni se nějak snažíme. Na těch jednotlivých rolích a funkcích zase tolik nezáleží.
Co vás vůbec přivedlo mezi Kelty? Proč vás ta kultura zajímá, Blanko?
Keltové, to je hodně specifická kultura a záležitost. Jsou to naši první předci, které dovedeme pojmenovat. O kterých už máme třeba i nějaké písemné záznamy. A hlavně je to kultura, která přímo pochází z našeho území. Takže pro mě to byla jasná volba. Já jsem se o historii vždy zajímala. A ti Keltové, to je taková srdeční záležitost.
Lukáši, taky se vás zeptám, proč Keltové?
Já jsem Nasavrčák, takže přímo z toho regionu, kde takové keltské město kousek od Nasavrk stávalo. Tak je to taková i regionální, patriotská záležitost. Na druhou stranu, jak Blanka řekla, Keltové byli naši první předkové a je dobré si ty kořeny připomínat. A je dobré se také zamýšlet, kam dnes my směřujeme. A jak to měli i oni těžké a obtížné a jak se s tím dokázali vypořádat.
Kousek od Nasavrk tedy skutečně bylo kdysi nějaké keltské sídliště?
Skutečně. Salo by se tomu dnes připodobnit slovo město. Téměř 2 tisíce lidí tam pravděpodobně mohlo i žít. Takže velmi významné sídlo. Oppidum, to je keltské hradiště.
Čím ta keltská kultura vynikala? Když se řekne Keltové, tak já si představím válečníky. Protože o nich se říká, že to byli vynikající bojovníci.
Určitě. Bojovníci to byli skvělí. Však také z toho jádra, ze střední Evropy, se rozšířili prakticky po celé Evropě. Dobyli i Řím. Ten tedy také úspěšně vyplenili. Obsadili celou Francii, samozřejmě se dostali i na Britské ostrovy, kde se ten odraz keltské kultury promítá i do dnešních dnů. Ale nebyli jen skvělými válečníky, ale byli také skvělí řemeslníci. Zavedli tady u nás spoustu inovací, třeba i používání hrnčířského kruhu. Pracovali se železem. Oni jsou opravdu první kováři nebo slévači a taviči železa. To železo používali prakticky na cokoli. To byla skvělá inovace. Celá ta kultura se velmi posunula díky železu.
Takže lopaty, krumpáče, pilky? Tto všechno Keltové vymysleli?
Dá se to tak říct. Oni nejen, že měli spoustu vlastních nápadů a inovací. Ale také, jak se potulovali po Evropě, tak i spoustu věcí okoukali. A neměli problém s tím zařadit to do svého kulturního okruhu. Takže sem přinesli i používání mincí, to byla první náhražka nějakého obyčejného směnného obchodu. Byly to zlaté a stříbrné mince, které sem donesli Keltové ze Středomoří. S tím, jak se platilo mincemi, tak přichází i padělání. Naši předkové už byli i v tomto v uvozovkách pokrokoví. A vynalézaví, je to potřeba také zmínit.
Také hodně slavili. Ty jejich svátky jsou pověstné. Můžeme je připomenout? V létě se slavil Lughnasad. Říkám to správně?
Ano, slavili velký svátek léta. Samozřejmě ty hlavní svátky jsou 4. A pak jsou 4 takové menší svátky. A nás teď čeká zimní slunovrat, což je svátek právě návratu slunce. Pro Kelty už to bylo takové svítání na lepší časy. Ale ještě je stále zima.
I název pro Čechy Bohemia vychází z keltské kultury, je to tak?
Ano, je to tak. Protože Bohemia, to je zkomolenina starého keltského názvu Boiohaemum, což v překladu znamená země nebo domov Boiiů. Tedy toho keltského kmene, který tady sídlil.
Takže nejen vy jste Keltové, ale i já.
Pravděpodobně ano.
Jak to vypadá u vás ve skanzenu?
Tak my tam máme takovou rekonstrukci keltského města, velkou bránu, valy, máme tam dvorec kováře, takovou sídelní jednotku, ze které byla řízena ta kelstká města, ta oppida. A na tyto dny jsme připravili oslavu slunovratu. Vracíme se k těm vánočním svátkům takových keltských Vánoc. Ukazujeme zvyky spojené s oslavou zimního slunovratu. Současná oslava našich Vánoc hodně čerpá právě z některých těch keltských věci.
My si to asi ani neuvědomujeme. Co tedy pochází o Vánocích od těch Keltů? Blanko, můžeme něco připomenout?
Určitě. Ten zimní slunovrat, to je svátek vracejícího se slunce. Je to celkem snadno odhalitelné i pro laika. Opravdu od toho slunovratu se začíná prodlužovat den. A pro naše předky, nejen pro Kelty, slunovrat se slavil ve všech možných kulturách, to bylo velmi důležité. Protože slunovrat jakoby půlí zimu a dává naději. Přestože pořád ještě mrzne a je spousta sněhu, tak se začíná prodlužovat den. A snad někdy přijde jaro a zase bude dobře.
Co tedy všechno ti Keltové dělali?
Hlavně bylo potřeba si pojistit, že opravdu to jaro přijde. Takže bylo potřeba povzbudit slunce. Říká se tomu podobnostní magie. Vytvořím symbol slunce nebo udělám veliký oheň, abych tomu slunci dodala energii. Aby o to víc svítilo a to jaro nám přineslo.
Keltský arecheoskanzen Nasavrky:
http://www.skanzennasavrky.cz/
Takže oheň je velký symbol slunovratu.
Přesně tak. Takže se pálily velké ohně. Jedna taková krásná tradice, která se udržela dodnes ve Francii, se nazývá vánoční poleno. Donesl se z lesa ideálně nějaký dlouhý dubový špalek, dubové poleno, to se ozdobilo, polilo se pivem nebo medovinou a o zimním slunovratu se zapálilo. A muselo vydržet hořet třeba až 12 dnů. Postupně se posouvalo do ohně. A tím nepřerušeným 12denním ohněm se ošetřila ta největší temnota. Chránil se dům proti nějakým zlým silám. Po těch 12 dnech už bylo opravdu jednoznačné, že se světlo posunulo a že to funguje.
Co dalšího se zachovalo až do dnešní doby? Domovy se zdobí jmelím, líbáme pod jmelím. To dělali Keltové také?
S tím líbáním to nemáme úplně doložené. Ale jmelí bylo určitě pro Kelty velmi důležitou rostlinou. Ono tím, že roste na stromech, že nekoření v zemi, tak bylo takovou rostlinou jakoby na půl cesty mezi tím naším světem a světem duchů a bohů. To jmelí, když se o slunovratu sklízelo a přineslo se do domu, tak zase přinášelo nějaké požehnání, nějakou ochranu. A snad i proto, že to jmelí nemělo odkud brát živiny, protože nemělo kořeny do země, tak pro ně bylo vyživované jen z toho slunce. A tím pádem je zase nějaký odkaz na tu sluneční sílu.
Hodně se věštilo a nahlíželo do budoucnosti. Posílaly se i ty lodičky ze skořápek.
Podívejte se na Karla Jaromíra Erbena a máte to tam. Keltové.
Já moc děkuji za připomenutí našich prastarých keltských kořenů. A jsem rád, že i já už těď vím o sobě, že i ve mě je tedy kousek Kelta. Hezké Vánoce a hezký slunovrat přeji.
Související
-
Ve středověké vesnici skanzenu Villa Nova v Uhřínově...
Ve skanzenu Villa Nova v Uhřínově položili o víkendu řemeslníci novou doškovou střechu na tzv. zemnici, což je domek zahloubený do země. Prohlédnout si ji můžete sp...
-
Zažít atmosféru pravých staročeských Vánoc mohou návštěvníci...
Přiblížit atmosféru pravých staročeských Vánoc nabízí návštěvníkům Podorlický skanzen v Krňovicích u Hradce Králové. Do dnešních 17 hodin je tam připravený bohatý p...
-
Rozhovor s částečně profesionálním pračlověkem. Jaká byla v...
Dnes nás čekají takové malé toulky časem. A proto nejdřív možná nastavíme na našem pomyslném stroji času nějakých 9 tisíc let zpátky. A jsme rovnou v pravěku. A jsm...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
