Zimbabwe chce odstranit rohy všem nosorožcům. Chce je tak zachránit před pytláky
Zimbabwe chce radikálně vyřešit problém s pytláky. Země oznámila, že do konce roku odstraní rohy všem nosorožcům, žijícím ve státních národních parcích.
Server Vice to označuje za poslední zoufalý pokus o záchranu tenčící se populace nosorožců.
V Zimbabwe žije zhruba 800 nosorožců tuponosých a dvourohých. Mezi lety 2007 až 2009 jich kvůli rohům pytláci zabili celou čtvrtinu. Za poslední rok pytláci bez ohledu na to, že zimbabwské ministerstvo životního prostředí hrozí přísnějšími tresty, ulovili 50 nosorožců.
„Naší strategií je pokusit se nosorožce zachránit. Pokud budou pytláci vědět, že nosorožci v národním parku nemají rohy, pravděpodobně sem nepřijedou, aby je zabili,“ řekl agentuře Bloomberg Cephas Mudenda, člen správy zimbabwských národních parků.
Odstraňování rohů patří k nejkontroverznějším strategiím boje proti pytlákům, píše časopis Vice. Pokud odstranění rohu provede veterinář, zvíře přijde o 90 až 93 procent rohu, který se, podobně jako naše vlasy a nehty, skládá z keratinu. Teoreticky by tak pytláci měli ztratit hlavní důvod k zabíjení nosorožců. Podle agentury Reuters stojí odstranění jednoho rohu zhruba 1200 dolarů, to je v přepočtu asi 29 tisíc korun.
Drahé, neefektivní a nebezpečné
Kritici odstraňování rohů, například ochranářská organizace Save the Rhinos, tedy „Zachraňte nosorožce“, ale tvrdí, že pytláky to příliš neodradí. Ochranáři připomínají, že v devadesátých letech přišli o rohy nosorožci v zimbabwském národním parku Hwange, ale přesto většinu z nich pytláci zabili už v následujícím roce. A v roce 2011 zastřelili pytláci dva nosorožce necelý týden po zákroku.
Odstraněný roh nosorožci dorůstá rychlostí sedm až deset centimetrů ročně. To znamená, že tato taktika je drahá a nepříliš efektivní.

Světový fond na ochranu přírody navíc uvádí, že zhruba 5 procent nosorožců v narkóze zemře. Protože reakci volně žijících zvířat na sedativa je těžké předem určit, každá operace je sázkou do loterie, která je podle některých organizací příliš riskantní, čteme v článku časopisu Vice.
Někteří biologové také soudí, že nosorožci se po odstranění rohů nechovají přirozeně. Průzkum, který v roce 2011 zaplatilo jihoafrické ministerstvo životního prostředí, ukazuje, že odstranění rohu má na nosorožce značný sociální dopad.
Délka rohu například pomáhá nosorožcům dvourohým určit vzájemnou dominanci. V menších populacích, skládajících se z nosorožců bez rohů, vznikají problémy při vytváření hierarchie ve skupině.
Roh jako afrodiziakum i symbol bohatství
Ale dokonce i kritici připouštějí, že v extrémně obtížné situaci lepší možnost nejspíš neexistuje. Podle organizace Save the Rhinos může odstraňování rohů fungovat, pokud ho budou doprovázet další strategie, například nasazení ozbrojených bezpečnostních složek. Ochránci parků v Zimbabwe nedávno začali k boji s pytláky používat armádní zbraně a vybavení.
„Odstranění rohu není pro nosorožce z hlediska chování a reprodukčního zdraví podstatné,“ řekl Raoul du Toit, ředitel zimbabwské ochranářské organizace Lowveld Rhino Trust. „Evoluční výhody plynoucí z vlastnictví rohu se vyvinuly před vynalezením kalašnikova, teď už takovou výhodu nepředstavují.“
Po nosorožčích rozích kdysi prahli vyznavači tradiční medicíny, kteří je mylně považovali za afrodiziakum. Dnes je lidé vnímají hlavně jako symbol postavení a bohatství. Nemáme žádné vědecké důkazy, že by rohy byly z lékařského hlediska jakkoliv užitečné. Hodně ochranářů se dnes soustředí na to, aby šířilo informace o kritické situaci nosorožců. Doufají, že by tak mohli poptávku po jejich rozích snížit.
V zimbabwských státních parcích žije asi sto nosorožců, kterým teď úřady chtějí rohy odstranit. Povinný zákrok se ale netýká zhruba šesti set nosorožců v soukromých rezervacích, sdělila představitelka zimbabwských ochranářů Lisa Marabiniová.
V případě soukromých rezervací je rozhodnutí, jestli zvířatům nechají rohy odstranit, na majitelích. „Chceme pytlákům vyslat zprávu, že v Zimbabwe toho moc nenajdou,“ cituje časopis Vice na závěr svého článku Marabiniovou.
Zimbabwe wildlife boss suspended over missing rhino horns https://t.co/gnSpmspwyW pic.twitter.com/vWpNA23uIq
— Times LIVE (@TimesLIVE) 29. června 2016
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.