Žili první zemědělci v mnohoženství?

První zemědělci přišli do Evropy před 7 500 roky z jihovýchodu. Jasně to dokládají archeologické nálezy. Jaký však byl osud těchto průkopníků zcela nového způsobu obživy? Na to se snaží nalézt odpověď genetici. Ti se však nemohou shodnout. Podle některých jsme my Evropané z valné části potomky dávných lovců, kteří přišli do Evropy před 40 tisíciletími a vytlačili odtud staršího člověka neandrtálského. Výsledky jiných genetických studií ale naznačují, že se geny prvních zemědělců neztratily a i dnešním Evropanům koluje v žilách vydatná porce jejich krve.

Většina genetických studií hodnotila dědičnou informaci současných Evropanů. Ta se však mohla v průběhu bezmála osmi tisíciletí změnit. Současné spektrum genů nemusí proto věrně odrážet stav, jaký nastal po příchodu prvních pěstitelů zemědělských plodin a chovatelů domácích zvířat.

Tým genetiků vedených Joachimem Burgerem z University Johannese Guttenberga v Míšni se proto rozhodl prozkoumat dědičnou informaci prvních zemědělců. Vědci k tomu využili kosti a zuby z nalezišť v Německu, Maďarsku a Rakousku. Celkem se pokusili izolovat DNA 57 lidí. Povedlo se jim to jen u 24. Citlivé laboratorní postupy vytěžily z ostatků zlomky dědičné informace pocházející z tzv. mitochondrií. Ty se nacházejí ve velkém množství v každé buňce našeho těla a je proto velká naděje, že jejich DNA přežila přes propast věků až do dnešních dnů.

U šesti pravěkých zemědělců pocházejících ze tří různých evropských nalezišť objevili vědci variantu mitochondriální DNA označovanou jako N1a. Ta byla mezi prvními zemědělci zřejmě velice rozšířená, ale u dnešních Evropanů se s ní střetneme jen vzácně. Nesou ji jen dva z tisíce současných obyvatel Evropy. Znamená to, že z původní dědičné informace prvních zemědělců zůstalo v naší populaci jen velmi málo. Joachim Burger a jeho spolupracovníci z toho vyvozují, že zemědělství jako životní styl bylo úspěšnější než ti, kdo jej přinesli. Dovednost pěstovat rostliny a chovat domácí zvířata se šířila Evropou s tím, jak si je osvojovaly původní populace lovců. Zemědělci ale zůstali na evropském kontinentu jen přistěhovaleckou menšinou.

Mnozí vědci varují před unáhlenými závěry. Mitochondriální DNA předávají potomkům jen matky a nikoli otcové. Výsledky testů Burgerova týmu se proto mohou týkat jen osudu žen. Osudy mužů odráží genetická proměnlivost pohlavního chromozomu Y, který se dědí "po meči" - tedy z otce na syna. Analýzy variant DNA z mužského Y chromozomu současných Evropanů naznačují, že první zemědělci původní sběračsko-lovecké obyvatelstvo "převálcovali".

Jak z téhle zdánlivě bezvýchodné situace? Řada vědců hledá vysvětlení v mnohoženství. Muži z přistěhovalecké zemědělské populace si brali za manželky ženy z populace původních loveckých starousedlíků. Tak se stalo, že z dědičné informace potomstva vymizela "zemědělská" varianta N1a mitochondriální DNA a zároveň se prosadil chromozom Y přistěhovalců. Tuto teorii upřednostňuje u věhlasný genetik Lugi Luca Cavalli-Sforza, který poukazuje na fakt, že se v domech prvních zemědělců často nacházejí tři nebo čtyři ohniště a je možné, že u každého seděla uprostřed svých dětí jedna z manželek "pána domu".