Židé na Holešovsku a záhadné nápisy v kurovické tvrzi
Židovská komunita byla po dlouhá staletí nedílnou součástí společnosti také na Moravě. Přestože přístup zemských vládců i šlechty k této vrstvě obyvatelstva byl proměnlivý, Židé tvořili důležitou složku hospodářského života především v menších městech. Pozornost si v tomto ohledu zaslouží i Holešov dnes ležící v okrese Kroměříž.
Tam se Židé začali hromadně usazovat od poloviny 15. století poté, co byli vypovězeni z moravských královských měst. V Holešově kvůli tomu za hradbami vzniklo souvislé ghetto. Když byla po revolučním roce 1848 Židům přiznána běžná občanská práva, tvořili 32 procent obyvatel městečka.
Přestože náboženská obec v Holešově po druhé světové válce zanikla, židovství zůstává součástí historické identity místa. Jeho duchovním centrem je stará synagoga, která se na rozdíl od výstavné synagogy nové dochovala do dnešních dnů. Zatímco novější chrám byl zničen během nacistické okupace, starší modlitebna přežila v závětří genocidního běsu.
Nacistický holokaust zdecimoval většinu moravských židovských komunit, a pokud jde o památky, k dílu zkázy notně přispěl i následný režim komunistický. Osud staré synagogy v Holešově byl v tomto ohledu zcela výjimečný, neboť většina židovských náboženských staveb v poválečném Československu nadále chátrala.
Starou holešovskou synagogu se coby vzácnou památku židovské kultury podařilo zrekonstruovat už v 60. letech. Od té doby slouží nejen jako historický objekt, ale také coby mezicíl zbožných židovských poutníků. Věroučný odkaz uctívaného rabína Šacha se připomíná nejen ve zdejší expozici, ale především na nedalekém židovském hřbitově.
K uchování památky židovského osídlení Holešova dodnes přispívá nejen město samotné, ale i spolek Judaica, který se podílí na přípravě každoročního festivalu židovské kultury. Součástí jeho programu zpravidla bývá též zájezd do nedalekých Kurovic. V nenápadné hanácké vsi totiž stojí středověká tvrz, která před pár lety poodhalila další kapitolu z bolestné historie evropských Židů. Hebrejské nápisy, které se podařilo odkrýt pod vrstvou starých omítek, poodhalily zapomenuté dějinné souvislosti.
Související
-
Šli židé ve 2. světové válce jenom jako ovce na porážku?
Slyšíme-li o Židech a 2. světové válce, obvykle si vybavíme hrůzné koncentrační tábory, kde všichni umírali. A možná také i to, že Židé sami proti tomu nic moc nedělali.
-
Židé nesměli v Olomouci žít téměř 400 let, přesto tam někteří bydleli. Ukázala to nová mapa
I přes zákaz bydleli v centru Olomouoce Židé. Ovšem nelegálně. Badatelům se podařilo dohledat adresy 66 lidí, kteří koncem 18. století tímto způsobem riskovali svůj život.
-
František Graus: Mor, flagelanti a Židé
Jakou roli sehrál otec vlasti Karel IV. během pogromu na Židy v Norimberku roku 1349? Jaký důvod měly tyto útoky, které se v průběhu následujících století opakovaly?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
