Ženy tří republik: Helena Zmatlíková, nejplodnější česká ilustrátorka knih pro děti

V roce 1944 je svět stále zmítán druhou světovou válkou. Spojenci se vyloďují v Normandii, Rudá armáda postupuje na západ, Japonci nasazují kamikaze, a Německo začíná tušit, že ve válce znovu skončí mezi poraženými.

Dějí se ale i pozitivní události. Přichází objev, že genetická informace je uchovávána molekulou DNA, na svět přichází tvůrce Hvězdných válek George Lucas. A v Československu vychází první kniha s ilustracemi Heleny Zmatlíkové.

Nevydařené manželství

Helena se narodila v listopadu 1923 do pražské rodiny Wehrbergerových. Otec vlastnil obchod se sportovními potřebami, matka učila angličtinu a němčinu. Celá rodina tíhla ke sportu. Ostatně patřili k jedněm z prvních lyžařů v republice. Přátelili se i s Emerichem Rathem, všestranným sportovcem a mužem, který zachraňoval Bohumila Hanče. Takto na něj vzpomíná syn Heleny Zmatlíkové Ivan:

Helena začala kreslit už jako dítě. Původně se měla stát švadlenou, což ji ale nebavilo. Brzy místo toho nastoupila na Ukrajinskou akademii výtvarných umění v Praze. Následovala Rotterova škola kresby a propagační grafiky a studium dokončila na umělecké škole Officina Pragensis.

Během studií si přivydělávala jako módní kreslířka. Navrhovala kabelky, vymýšlela a kreslila vtipy. Na krátkou chvíli přijala i své první a jediné stálé zaměstnání v ateliéru nakladatelství Melantrich, později už pracovala jen na volné noze.

První knižní ilustrace

V tu dobu už byla také poprvé vdaná. Ještě jako sedmnáctiletá si vzala o šest let staršího Ivo Zmatlíka. I když svazek dlouho nevydržel, manželovo příjmení si ponechala až do smrti. Před koncem druhé světové války se Zmatlíkové narodil jediný syn Ivan, který se později stal divadelním režisérem a dramaturgem.

První knižní ilustrace Heleně Zmatlíkové vyšly v roce 1944. Jednalo se o román Egona Schleinitze Deset děvčat jede na sever a po válce se už takřka výhradně věnovala knižní ilustraci. Až na výjimky se zaměřovala na tvorbu pro děti, na jejích kresbách jich vyrůstalo několik generací.

Slabikář s texty Jiřího Žáčka a ilustracemi Heleny Zmatlíkové z roku 1990|foto: Klára Bílá

A to už od Slabikáře nebo Mojí první čítanky, které vytvořila spolu s básníkem Jiřím Žáčkem. Její nejznámější ilustrace najdeme v dílech jako Honzíkova cesta, Děti z Bullerbynu, Pinocchiova dobrodružství, Malý princ, pohádky Němcové, Erbena nebo Bratří Grimmů.

Popularita doma i v zahraničí

Odhaduje se, že Zmatlíková vytvořila kolem tří set knižních ilustrací. Patří mezi desítku nejčastěji vydávaných českých ilustrátorů 20. století. Posbírala řadu ocenění včetně ceny nakladatelství Albatros za celoživotní práci s dětskou knihou a stálé popularitě se těší i v zahraničí, zejména v Japonsku.

Ačkoli ve stáří trpěla vážnými potížemi se zrakem a při práci musela používat lupu, knihy ilustrovala skoro až do konce života. Přestože k tomu postavy s typicky velkýma očima svádí, Zmatlíkovou rozčilovalo, když se její obrázky označovaly za roztomilé.

U svých kreseb si dávala záležet na správné anatomii, s autory textů knih se zpravidla nestýkala, aby si prý o nich nezkazila představu.

Helena Zmatlíková zemřela 4. dubna 2005, ale její ilustrace přežívají i v digitálním světě. Pro chytré telefony a tablety podle nich vznikla interaktivní aplikace pro děti Vařila myška kašičku a chystají se další.