Ženy řešily ve Vídni problémy Blízkého Východu

U kulatého stolu zasedlo na šest desítek političek v čele s americkou ministryní zahraničí Condoleezzou Riceovou a její izraelskou kolegyní Cipi Livniovou. Konference měla "dát ženským političkám příležitost vyjádřit se k tématům, u kterých jejich mužské protějšky vyčerpaly všechny možnosti". Mezi předními osobnostmi byly například předsedkyně Valného shromáždění OSN Sheikha Haya Rashed al-Khalifa, manželka iráckého prezidenta Talabaniho, ministryně zahraničí Maďarska a Chorvatska, jakož i zástupkyně Egypta, Libanonu, Pákistánu, Burundi, Jordánska a Maghrebu. Zvláštní pozornost pak na sebe soustředila známá palestinská politička Ašraviová.

Ministryně Riceová vysvětlila shromážděným ženám stanovisko prezidenta Bushe k Blízkému Východu. Potvrdila, že Spojené státy trvají na tom, aby se izraelsko-palestinská otázka řešila s ohledem na budoucí existenci dvou států v této oblasti, protože "Palestinci i Izraelci potřebují svůj stát, který se stane zdrojem bezpečnosti. Pokud však budeme čekat na ideální okamžik k tomu, pak budeme čekat věčně," podotkla americká ministryně zahraničí a vyslovila naději, že se jistě situace vyřeší, protože má své "hlubiny, ale i výšiny". Současně upozornila, že pokud Irán nebude chtít získat jaderné zbraně, pak jsou Spojené státy připraveny zahájit s ním přímá jednání. Teherán může pokračovat v civilním jaderném programu, ale za předpokladu, že přeruší výrobu jaderného paliva. Jsme připraveni změnit po 27 let trvající politiku a zasednout s Íráci za jeden stůl a hovořit spolu, řekla Riceová.

Izraelka Cipi Livniová do Vídně přicestovala z Prahy po setkání s Karlem Schwarzenbergem. Na konferenci prohlásila, že její země je ochotna dorozumět se se vstřícnými Palestinci a vytvořit tak tlak proti extremistům. Na otázku, co říká současné beznadějné situaci v izraelsko-palestinském konfliktu, konstatovala, že Izrael v současné době prochází frustrací. Jak vysvětlila, Izrael v zájmu míru opustil pásmo Gazy, což se mělo stát testem pro možnost začátku palestinského státu. Místo toho jsme byli odměněni terorismem, podotkla a dodala: "Nevěřím však ve stagnaci a chceme najít s umírněnými Palestinci cestu. Snažíme se využít každé příležitosti obnovit mírový proces s Palestinci, aby se stali našimi sousedy." Tato čtyřicetiosmiletá politička, která nyní usiluje o získání premiérského křesla, pak vyslovila přesvědčení, že právě ženy, pokud jde o mírový proces, mohou sehrát hlavní úlohu při výchově příštích generací. Proto by podle ní také bylo dobré, kdyby více žen zaujalo vedoucí politické pozice v arabském světě.

Hanan Ashravi-ová, palestinská poslankyně a bývalá ministryně osvěty, se i ve Vídni znovu ukázala jako odvážná bojovnice za práva žen. Upozornila, že je velkou výzvou být ženou v patriarchálním světě, ve kterém vládnou těžce vyzbrojení muži. "Není to lehký problém, ale dá se překonat, když jsme dost tvrdošíjné a trváme na vlastních principech, nenecháme se otřást a uhájíme si vlastní duševní zdraví". Velmi těžké je to však nyní, v okamžiku, kdy propukly ozbrojené rozbroje mezi Fatahem a Hamasem. Za této situace bohužel nikdo nemůže zvítězit a pokud to bude tak pokračovat, doplatí na to palestinský lid stále se zhoršující situací. Palestinská politička vidí možnost východiska z krize, pokud by se podařilo vytvořit nezávislou vládu. K tomu je ale nutný buď minimální konsensus nebo uspořádání nových voleb. Nevěří však, že by je Hamas mohl vyhrát a proto lepším řešením by byla reformovaná strana Fatah nebo vytvoření skutečného pluralitního politického systému. Sama proto založila novou politickou stranu nazvanou Třetí cesta. Jejím cílem je konec izraelské okupace palestinských území a vytvoření dvou nezávislých států Palestiny a Izraele.

Vídeňská ženská mírová konference se soustředila na tři tématické okruhy, a to "Ženy a média", "Ženy, hospodářství, vzdělání a výchova", a "Ženy a občanská společnost". Na závěrečné tiskové konferenci mohla rakouská ministryně zahraničí Ursula Plessniková konstatovat, že její původní záměr vytvořit nový prostor pro dialog se zdařil. Ukázala, že i když šlo o "premiéru a experiment," stala se konference žen-političek východiskem nové formy vzájemného jednání. Obavy, že konání konference ve Vídni mohou ohrozit demonstracemi, se nakonec ukázaly liché. Nasazených pět set policistů mnohonásobně převyšovalo malou skupinku demonstrantů. Ve večerních hodinách mohla být proto všechna bezpečnostní opatření odvolána.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .