Ženy mohly před 4000 lety vládnout v El Argaru na jihovýchodě Španělska. Ukazují to nálezy z hrobky
Ženy v době bronzové mohly být vládkyněmi, zatímco muži měli roli válečníků. K tomu zjištění dospěli archeologové z Autonomní univerzity v Barceloně (UAB), kteří zkoumali bohaté příslušenství knížecí hrobky La Almoloya na pohřebišti společnosti El Argar na jihovýchodě země a svou studii zveřejnili v odborném časopise Antiquity.
Jde o výsledek více než desetiletého výzkumu velkého archeologického naleziště v borovicovém parku Sierra Espuňa nedaleko Murcie, které zřejmě kolem roku 2200 až 1500 před naším letopočtem bylo sídlem společnosti El Argar.
Kromě jiného se tedy dochovaly základy budovy pro asi 50 sedících lidí, která zřejmě sloužila k vládnutí. Pravděpodobně jde o první palác z doby bronzové, ostatně někteří jej nazvali prvním evropským parlamentem.
Čtěte také
Přímo pod tímto prostorem byla v roce 2014 objevena knížecí hrobka, ve které se našly ostatky muže a ženy s bohatým pohřebním příslušenstvím.
„Většina ze třicítky pohřbených věcí, včetně těch nejpozoruhodnějších, byla nalezena u ženy. Většinou šlo o stříbrné šperky, náramky, prsteny, dilatátory uší. Nejdůležitější je stříbrný diadém, který měla na hlavě a který potvrzoval její postavení. Protože jen elitní ženy byly v El Argaru pohřbívány s takovou členkou, zatímco muži byli uloženi s mečem a dýkou,“ vysvětluje archeoložka Cristina Rihuete.
Právě toto zjištění vedlo vědecký tým k přesvědčení, že ženy v tehdejší argarské společnosti vládly, zatímco muži měli roli válečníků. Protože umístění této hrobky přímo pod palácem pro vládce stvrzuje, že šlo o elitu tehdejší společnosti a klenoty v hrobce zároveň zdůrazňují význam ženy a nikoli muže.
Zřejmě to byli manželé
Genetická analýza v Max Plankově institutu potvrdila, že muž i žena zemřeli ve stejné době a neměli biologický vztah. Velmi pravděpodobně to ale byli manželé, protože spolu měli dceru, která byla pohřbena nedaleko od nich. Obě těla byla navíc uložena ve společné keramické urně, ženě bylo 25 až 30 let a muž byl asi o deset let starší.
Analýzy prokázaly, že žena v době smrti trpěla plicní infekcí, zatímco mužské tělo bylo opotřebováno fyzicky a to pravděpodobně jízdou na koni. Což opět potvrzuje teorii, že vládkyní společnosti mohla být žena.
Jedinečný stříbrný diadém ve Španělsku
Jejímu vyššímu postavení nasvědčuje i stříbrná čelenka, se kterou byla pohřbena, protože na hlavě muže nic takového nalezeno nebylo. Samotnou čelenku podrobili španělští archeologové opravdu pečlivému zkoumání, měřili a srovnávali ji s dosud objevenými diadémy.
„Je to klasická čelenka té doby, úzký tvarovaný proužek s plíškem, který měla žena na hlavě,“ přibližuje další člen týmu Rafael Micó.
„Tento stříbrný diadém ale patří mezi nejstarší soubor symbolů, které používali vládci států k tomu, aby se odlišili od obyčejných lidí, takže žena musela mít významné postavení. Pravděpodobně to byla královna.“
Na celém světě se dochovaly jen čtyři podobné diadémy, poslední byl objeven před 130 lety, ale ani jeden z nich není ve Španělsku. Diadém z La Almoloya je tak pro Španěly stejná vzácnost jako pro nás Věstonická Venuše, možná ještě větší, protože je to symbol královské moci.
Mimochodem stříbrné věci v knížecí hrobce z pozdní doby bronzové vážily kolem 230 gramů, což v přepočtu na tehdejší peníze znamenalo 938 denních výdělků anebo 3 350 kilogramů ječmene, takže šlo opravdu o elitu tehdejší společnosti.
Související
-
Vrátila pandemie ženy v otázce rovnosti zpět o desítky let? Spíš upevňuje rozdělené pozice
Jedna provokativní teze tvrdí, že krize způsobená koronavirovou pandemií vrátila ženy v otázce rovnosti pohlaví o desítky let zpátky.
-
Jak Napoleon Bonaparte zformoval moderní Francii. I když ženy byly „věčně nezletilé“
Francie si dnes připomíná 200 let od smrti generála, prvního konzula a císaře Napoleona Bonaparta. Z trosek revoluce se mu podařilo zformovat moderní Francii.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.