Ženy mají delší tenké střevo než muži. Přišlo se na to při výuce mediků
Délka střev se u různých lidí liší, může jít přitom o statisticky významné rozdíly. Jak plyne ze studie Dukeovy univerzity, například ženy mají tenká střeva delší než muži, což jim usnadňuje trávení.
I v éře moderních technologií v medicíně má význam klasická pitva. Na různost délky střev se totiž přišlo při výuce mediků, jak se dočteme v odborném časopise Peerj.
V delším střevě se lépe zpracovávají živiny ze stravy. „Nejde jen o jejich rozložení a natrávení, ale i o vstřebání do krevního oběhu,“ vysvětluje fyziolog Petr Zouhar.
Podle něj to, že studie proběhla na lékařské fakultě, může mít významný didaktický efekt.
Tuky v mléce
Čtěte také
Součástí mateřského mléka jsou tuky. S tím může souviset to, že ženám se střeva v evoluci natáhla víc než mužům.
„Ženy mají velký energetický výdej, a to nejen v těhotenství, ale i při kojení,“ říká molekulární biolog Václav Veverka.
Delší tenké střevo a lepší absorpce tuků nejspíš pomáhaly v obdobích hladu zajistit dostatečné množství živin pro mateřské období.
Rozmanitost bakterií
Vědci uvažují také například i o tom, jak by se mohlo projevit, že má někdo delší tlusté střevo. „Může v něm být větší biodiverzita, rozmanitost druhů bakterií,“ uvažuje Václav Veverka.
Délku střev u živých pacientů by mohl pomoci měřit čas, během nějž projde střevem kontrastní látka.
„Viskozita se dá měřit prostupem malé kuličky kapalinou,“ připomíná Václav Veverka ze středoškolské fyziky.
Zároveň ale upozorňuje, že střevo není pouhá trubice. Je to orgán, který reaguje na materiál, jenž do něj posíláme.
Personalizovaná medicína
Čtěte také
Jedna nemoc se u různých pacientů může projevit různě. Délka střeva tak může být faktorem, který ovlivní úspěch léčby.
„Mohlo by to souviset s dávkováním léků,“ uvažuje Václav Veverka.
Například medikace, kterou lékaři nasazují proti rozvoji obezity nebo diabetu 2. typu, snižuje absorpci živin ve střevě.
„Touto formou lékaři usnadňují pacientům možnost vrátit se ke zdravému metabolismu a štíhlejší linii,“ vysvětluje Petr Zouhar.
Poslechněte si celou Laboratoř. Proč máme různě dlouhá střeva? Dá se zmírnit účinek vysokotučné stravy? Co dělá tělo s přebytky inzulínu? Debatují fyziolog Petr Zouhar, molekulární biolog Václav Veverka a spisovatelka a výtvarnice Markéta Baňková.
Související
-
Nadbytek cukru škodí zdraví také u much octomilek
O včelách samotářkách, housenčím jedu a oblibě cukru v říši hmyzu. Hosté: entomolog Jan Šobotník, chemik Petr Klusoň a herec Petr Vacek. Moderuje Martina Mašková.
-
Češi se zařadili mezi největší spáče na světě. Nejkratší spánek hlásí jihovýchodní Asie
Češi sami sebe řadí mezi největší spáče na světě. Plyne to z velké britsko-francouzské studie, do které se zapojilo více než 700 tisíc dobrovolníků ze 63 zemí světa.
-
Lidské tělo jako čistička? V interiérech dokáže odbourávat škodliviny
Mezinárodní tým vědců popsal, jak naše tělo v interiérech budov nejen vytváří, ale také odbourává chemické látky. Pomáhá mu s tím ozón.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.