Zemské volby v Sasku-Anhaltsku vyhrála CDU, AfD ale vede u mladých Němců, všímá si Der Tagesspiegel
V německých zemských volbách, které byly jakousi poslední „zkouškou“ před podzimními parlamentními volbami, zvítězili křesťanští demokraté z CDU. Strana ve východoněmeckém Sasku-Anhaltsku triumfovala jasněji, než se očekávalo. Zhruba na takovém hodnocení nedělního hlasování se shoduje velká část německých médií.
Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung ve svém komentáři uvádí, že se nenaplnil scénář, který tento list označuje za „černou můru“. Tou by bylo z jeho pohledu vítězství Alternativy pro Německo (AfD). Protiimigrační formace podle předběžných odhadů skončila v Sasku-Anhaltsku druhá se zhruba 21 procenty. Vítězná CDU si připsala přes 36 procent.
Čtěte také
První volební vítězství Alternativy pro Německo ve spolkové zemi tak nepřišlo. Deník Der Tagesspiegel ale upozorňuje na průzkum, podle kterého AfD uspěla u mladých voličů do 30 let. Údaje z noci jí přisuzovaly 19 procent těchto hlasů, tedy vůbec nejvíce. A mezi lidmi 30 až 44 let pak AfD získala dokonce 30 procent.
Neplatí tak kontroverzní teze, kterou nedávno vyslovil vládní zmocněnec pro nové spolkové země. Podle Marca Wanderwitze mají lidé na Východu větší sklon než na Západě volit krajně pravicové strany. Část tamních voličů je prý „socializována diktaturou“ a zastává nedemokratické názory. Teď se ale potvrdilo, že velkou podporu má Alternativa u lidí, kteří NDR vůbec nezažili, nebo jen jako malé děti, podotýká Der Tagesspiegel.
Co ale výsledky v Sasku-Anhaltsku znamenají pro šance v podzimních parlamentních volbách? Podle deníku Süddeutsche Zeitung si může především hluboce oddechnout předseda a zároveň kandidát CDU na kancléře Armin Laschet.
Čtěte také
O „korunním princi“ po odcházející Angele Merkelové se tvrdilo, že je „nečitelný“, „měkký“ nebo „příliš slabý“. Po úspěchu CDU v Sasku-Anhaltsku tato kritika úplně neutichne, do úřadu kancléře má stále daleko, ale po neděli je k němu přece jen o dost blíž, myslí si Süddeutsche Zeitung.
Magazín Der Spiegel má pro Lascheta i varování. Podle jeho komentáře totiž v Sasku-Anhaltsku nezvítězila ani tak CDU, jako spíše zemský premiér z této strany Reiner Haseloff. Ale zatímco Haseloffovi pomohlo téma „nedovolit vítězství AfD“, Laschet žádnou velkou celoněmeckou agendu nemá.
Zemský premiér Haseloff vyhrál, protože měl téma. Armin Laschet ale zatím nemá nic jiného než problémy, soudí magazín Der Spiegel.
Slováci o Sputnik nejeví zájem
Vylejeme Sputnik do kanálu? Otázku klade ve svém pondělním podcastu Dobré ráno slovenský deník SME. V zemi pod Tatrami se po řadě politických sporů, mezi které patřila i vládní krize, začíná očkovat ruskou koronavirovou vakcínou Sputnik V. Jak si ale novináři všímají, o očkovací látku není velký zájem.
Čtěte také
O fiasku píše i slovenský Denník N. Připomíná, že Sputnik V není schválený Evropskou lékovou agenturou a Slovensko je po Maďarsku teprve druhou unijní zemí, kde se používá.
Bývalý premiér Igor Matovič odhadoval, že zájem bude mít aspoň půl milionu Slováků. Nemělo to ale nic společného s realitou, podotýká Denník N a přidává údaje z pátku, podle kterých se zaregistrovalo 5 300 lidí.
Podle komentáře slovenského deníku Pravda si bývalý premiér a dnešní ministr financí Matovič ponese Sputnik V do konce života jako vypálený cejch. List kritizuje především způsob, jakým vládní politici na Slovensko dovezli neregistrovanou vakcínu.
Poté už neměli odvahu podpořit její použití, nakonec to byl sám Matovič, kdo prohlásil, že se Sputnikem naočkovat nenechá – nemohl by totiž cestovat, píše slovenský deník Pravda.
Celý přehled zahraničního tisku najdete v audiozáznamu.
Související
-
Velké sliby, málo vakcín. Výrobu Sputniku V komplikuje složení o dvou adenovirech a málo pracovníků
Putin oznámil, že země podepsala smlouvy na výrobu celkem 700 milionů dávek. Jenže do 12. května Rusko vyrobilo jen 33 milionů vakcín Sputnik V a vyvezlo jich 15 milionů.
-
Srbský prezident Vučić: Sputnik V je skvělá vakcína, jen jí nevyrábí dost. Geopolitika mě nezajímá
V exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas Plus hovoří prezident Vučić o tom, proč Evropská unie nikdy nepřijme Srbsko za plnohodnotného člena, i o vztahu s Čínou a Ruskem.
-
Sputnik V chytá evropské státníky do pasti ruské propagandy, píší The New York Times
Nejlepším důkazem toho, že ruská vakcína má v přeneseném slova smyslu toxické vedlejší účinky, ale zůstává Slovensko, dočtete se v The New York Times.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.