Zemřel Stephen Hawking. Světoznámý astrofyzik, který byl považován za nástupce Einsteina

Stephen Hawking
Stephen Hawking

Zatímco se Stephen Hawking snažil vysvětlit jedny z nejsložitějších otázek lidstva, sám žil ve stínu hrozby předčasné smrti. Tak hodnotí život slavného britského astrofyzika agentura Reuters. Rodák z Oxfordu ve středu ráno zemřel ve věku 76 let.

Amyotrofická laterální skleróza (ALS) Hawkinga upoutala na invalidní vozík o od 80. let minulého století vědec komunikoval jen přes speciální počítač. Samotný Hawking ve své biografii napsal, že když mu chorobu diagnostikovali, tak si myslel, že jeho život skončil a nikdy proto nevyužije potenciál, který v sobě cítil.

Nemoc a věčné čekání na smrt taky stály za rozpadem jeho dvou manželství. Hawking se ale naučil na ALS hledat i pozitiva. Díky nemoci prý nemusel učit nevzdělance a zúčastnit se časově náročných zasedání. Celý svůj život tak mohl zasvětit výzkumu.

Výzkum černých děr i původu vesmíru


Myslím, že lidská rasa nemá budoucnost, pokud se nevydá do vesmíru. Chci proto podnítit veřejný zájem o vesmír.Stephen Hawking

Jeho kariéra trvala přes 50 let a témat jeho výzkumu bylo opravdu hodně. Asi nejvíc času věnoval černým dírám. Objevil třeba jev, který později dostal jméno Hawkingovo záření – tím v podstatě dokázal, že černé díry kromě toho, že pohlcují hmotu a čas, taky nějakou energii vypouštějí ven.

Hawking se zabýval taky původem vesmíru, jeho velikostí nebo cestováním časem. Jedním z jeho témat byla i takzvaná teorie všeho, která propojuje Einsteinovu obecnou teorii relativity a kvantovou mechaniku. Kvantovou teorii britský vědec označoval za způsob, jak zjistit, co se stalo na začátku času a co se stane na jeho konci.

Hawking se ovšem nebál ani fyziky v praxi. V roce 2007 si v letadle vyzkoušel stav beztíže.

„Myslím, že lidská rasa nemá budoucnost, pokud se nevydá do vesmíru. Chci proto podnítit veřejný zájem o vesmír. Dlouho jsem toužil po tom, podívat se do vesmíru, a let ve stavu beztíže je takovým prvním krokem. Dokážete si proto představit, jak jsem vzrušený. Skoro čtyři desítky let jsem byl připoutaný na vozíčku a možnost zažít stav beztíže je úžasná,“ komentoval to Hawking.

Stručná historie času a Simpsonovi

Fyzik Stephen Hawking v beztížném stavu

Když psal Hawking svou slavnou knihu Stručná historie času, tak si prý dal za cíl napsat knihu, která se bude prodávat ve stáncích na letištích. Chtěl, aby jí rozuměl každý, a proto ji dopředu vyzkoušel na svých zdravotních sestrách. Byl hrdý třeba na to, že v celé knize je pouze jedna matematická rovnice, a to Einsteinova slavná E = mc2 ze speciální teorie relativity.

A Hawkingovi se Stručná historie času evidentně povedla. Od jejího vydání v roce 1988 se prodalo přes 10 milionů výtisků. A kvůli snaze přiblížit fyziku veřejnosti se Hawking nevyhýbal ani rozhovorům v médiích.

V interview s komikem Johnem Oliverem třeba varoval, že umělá inteligence může pro lidstvo už v blízké budoucnosti znamenat vážnou hrozbu. Hawking taky tvrdil, že lidstvo musí kvůli svému přežití kolonizovat vesmír. Na druhou stranu se ale obával kontaktu s vyspělou mimozemskou rasou, která by nás mohla považovat za nižší formu života.

Hawking byl známý i svým smyslem pro humor. Oliverovi tak tento nositel americké prezidentské medaile svobody a čestný člen Britské královské akademie věd řekl, že právě tento rozhovor pro HBO je největší poctou, jaké se mu kdy dostalo.

Nesmíme zapomenout ani na to, že z Hawkinga se stala kulturní ikona. Objevil se v seriálech jako Star Trek, Teorie velkého třesku nebo Simpsonovi.