Železná opona jako předmět novodobé archeologie

Ačkoliv dnes při cestě do Německa nebo Rakouska už skoro ani nepoznáme, že přejíždíme hranice, ještě poměrně nedávno zadrátovaná stěna po několik desítek let oddělila Východ od Západu. Pětadvacet let po pádu Železné opony je pohraničí stále plné drátů, sloupů a dalších trosek, které teď zajímají archeology.

Čtěte také

V Evropě je to vůbec první podobný výzkum. Ohlasy na práci archeologů ukazují, že Železná opona je stále třaskavé téma a budí emoce i čtvrtstoletí po svém pádu.

Archeologickou práci v terénu mají studenti jako součást praxe. Náklady na výzkum jsou řádově tisíce korun. Peníze tým potřebuje na ubytování nebo dopravu. Projekt je financovaný z grantového systému Západočeské univerzity.

Někteří, jako například vedoucí výzkumu Pavel Vařeka, děkan plzeňské filozofické fakulty a archeolog, výzkum obhajují.

Archeologická sonda u roty Vašíček. Odpadová jama|foto: Helena Berková

Druzí jako Stanislav Kvasnička z Plané na Tachovsku se proti němu staví. U pohraniční stráže byl jeho děda i otec, on sám střežil hranice 11 let. Na Západočeské univerzitě vystudoval učitelství a antropologii a obhájil práci s názvem Železná opona - zvůle komunistického režimu nebo historická nutnost?

Ať už archeologický výzkum někomu dává nebo naopak nedává smysl, reakce ukazují, jak živým tématem Železná opona zůstává, a to i čtvrtstoletí po svém pádu. Výzkum možná přispěje k dalšímu vyčištění chráněné přírody, aby turisté nezakopávali o zbytky ostnatého drátu a haldy odpadků v lesích.

Mladé generaci pak může být cenným zdrojem poznání a informací o tomto fenoménu, se kterým nemají vlastní zkušenost. Co dalšího výzkum přinese, ukáže zřejmě až budoucnost.