Zelený laser umí odhalit jakékoli částice v atmosféře. Právě teď i v Česku

„Jedná se o měření v rámci evropského projektu ACTRIS. Naše stanice je součástí sítě asi 30 dalších, které pokrývají naprostou většinu evropského kontinentu,“ upřesnil vědec.

Cílem měření je studium aerosolů, oblak a stopových prvků v atmosféře. „Zkoumáme částice, které poletují v ovzduší, stopové plyny a jejich interakce vzájemné, ale i s oblaky, tedy jak mohou změnit tvorbu oblaků nebo dynamiku atmosférických srážek.“

Zelený laser neboli lidar byl zapůjčen německými kolegy z Ústavu troposféry v Lipska. „Ten je umístěn na stanici po dobu jednoho měsíce a tvoří jen jednu malou složku v souboru měření v rámci projektu.“

„Lidar měří vertikální rozvrstvení atmosféry, tedy například umí určit polohu mezní vrstvy nebo hranic oblaků. Dokáže nejen rozpoznat výšku, ale také tvar částic v ovzduší a nepřímo i jejich chemické složení.“

„Třeba víme, že když je vzduch čistý, tak se oblaka tvoří jinak, než když je znečištěný. Jednoduše řečeno: znečištěné ovzduší vede k většímu výskytu prudších srážek s kroupami, tím pádem k hospodářským škodám a dalším poškozením.“

Při takových výzkumech je zvlášť důležité, aby měl laser dostatečně velkou intenzitu. „Aby bylo možné v celé troposféře až do výšky asi 30 km detekovat jednotlivé její vrstvy. O moc silnější lasery pro toto měření ve světě už nenajdeme.“

Jaké výsledky si vědci od průzkumu slibují? „Celý projekt je těsně svázaný s globální změnou klimatu, tedy i s transportem znečišťujících látek na evropským kontinentem.“

„Data ze všech 30 stanicí se posílají téměř okamžitě do centrální databáze v Norsku. Tam velké superpočítače zpracovávají jak rychlé předpovědi počasí, tak velké klimatické modely, kde se testují odezvy klimatu na různé změny ve složení atmosféry.“

Soubor měřících metod včetně laserových měření dokáže odhalit široké spektrum atmosférického obsahu. „Jsme schopni detekovat jakékoli částice, tuhé i kapalné.“

„Například rozpoznáme, ze které části Sahary písek v atmosféře přiletěl, z jaké sopky prach přišel, jsme schopni poznat naše tepelné elektrárny, poznáme když lidé pálí biomasu i uhlí, poznáme i dopravu a částice z dieselových a benzínových motorů,“ chválil výsledky projektu ACTRIS Vladimír Ždímal.