Ze slibovaných 230 miliard Česko získalo jen zlomek. Čínské investice nic moc nepřinesly, říká expert

Například finanční skupina J&T na Žofině za přihlížení obou prezidentů podepsala dohodu o vytvoření fondu na investice do oblasti financí, energetiky a průmyslu s čínskou bankou Ping An bank. Celkem tam mělo přijít v přepočtu 130 miliard korun. Výsledek je ale nula.

Čtěte také

Českou poštu bych rozdělil. Na transformaci je za minutu dvanáct, říká končící šéf státního kolosu Knap

„Po podepsání memoranda k žádným dalším krokům ze strany Ping An Bank nedošlo,“ uvedla mluvčí J&T Monika Veselá.

Nejvíc investic přišlo od společnosti CEFC čínského podnikatele Jie Tien-minga. Firma si najala jako hlavního manažera expolitika ČSSD Jaroslava Tvrdíka a po první návštěvě Zemana v Číně v roce 2014 rozjela expanzi.

Celkem měla investovat kolem 40 miliard korun. Za to nakoupila podíly v několika firmách a nemovitosti. V roce 2018 v Číně CEFC zkrachovala, její zakladatel Jie Tien-ming byl obviněn z podvodů a zmizel. Majetek společnosti v Česku prak převzal státní čínský fond CITIC a většinu drží dodnes.

Podle bývalého šéfa státní agentury Czechinvest a nynějšího výkonného ředitele Sdružení pro zahraniční investice Ondřeje Votruby ale byly tyto investice spíš jen převzetím majetku u nás.

Čtěte také

Pavel Tykač: Budeme víc obchodovat a danit v zahraničí. V Monetě bych chtěl 20 procent

„České republice víceméně nic moc nepřinesly. Ani novou zaměstnanost, ani nějakou zajímavou technologii, případně třeba nějakou síť dalších dodavatelů. Ty investice byly čistě finančního charakteru, pro čínské manažery možná výhodné, možná ne, to musí posoudit oni. Spíše se mi zdá, že to byla snaha si zajišťovat postupně vliv obecně, ale zejména v ekonomice,“ hodnotí čínskou expanzi Votruba.

Jaroslav Tvrdík se o čínských investicích bavit nechtěl. Jeho bývalý kolega ze Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce a také bývalý Zemanův poradce Jan Birke považuje za velmi úspěšný vstup Číňanů do fotbalového klubu Slavie nebo do strojírenské firmy Žďas.

„Nelíbí se mi ta škodolibá radost, že obchody s Čínou nedosáhly takových rozměrů, jaké si původně pan prezident Zeman přál. Vždyť z toho měla profitovat celá česká ekonomika, celá republika,“ upozornil Birke.

Velká očekávání ve Žďasu

Například strojírna Žďas koupila CEFC v září 2016, žádnou velkou expanzi ale zatím nezažila. Generální ředitel Žďasu Pavel Cesnek připustil, že „v počátcích nedošlo k přímé finanční podpoře“, akcionář ale podle něj „svým přístupem významně přispěl k rozvoji firmy“.

Čtěte také

Na nabídky fixací cen energií se dívejte obezřetně, doporučuje analytička Klímová. Bude zase někdy levněji?

„Nepožadoval výplatu dividend a umožnil veškeré disponibilní prostředky investovat do rozvoje firmy. Je potřeba říct, že se jednalo o řády vyšších stovek milionů,“ uvedl Cesnek.

Firma se nicméně poslední čtyři roky potýká podle výročních zpráv se ztrátami. Nejasná je stále i investice firmy CITIC Dicastal za téměř osm miliard korun do společného nového závodu na výrobu hliníkových autodílů, kterou oznámila na začátku roku 2019 prezidentská kancelář.

„Akci Dicastal zásadně přerušil covid. Investice je v současné době vyhodnocována i s ohledem na další mimořádné události, které nastaly po covidovém období. Přípravy běží, čeká se na vyhodnocení situace na trhu,“ sdělil Cesnek.

Loni pak firmu zasáhly protiruské evropské sankce kvůli vpádu Ruska na Ukrajinu. Žďas tak přišel o příjmy z připravených zakázek na ruský trh. „V krátké době by nás to postihlo výpadkem v cash flow v řádu 0,5 miliardy. Akcionář v tom okamžiku naši situaci stabilizoval mimořádnou půjčkou. Dá se říct, že tato okamžitá pomoc byla pro životaschopnost firmy klíčová,“ uvedl Cesnek.

Čtěte také

Co dřív nevynášelo skoro nic, začíná být zajímavé aneb Jak investovat v časech recese

Zaměstnanci nicméně neskrývají, že očekávání od vstupu čínského investora byla větší. Firma například podle šéfky tamních odborů Evy Rosecké za posledních šest let přišla o třetinu zaměstnanců a jejich platy jsou pod průměrem Kraje Vysočina.

Podle dlouholetého zaměstnance Žďasu, který chtěl zůstat v anonymitě, byly původní sliby čínského investora velké. „Udělali velký mítink se zaměstnanci a oznámili, že nový majitel sem přinese spoustu zakázek nejen pro firmu, ale i pro okolí. Že budou investovat i do sportu, kultury a tak dále. Ale skutek utek,“ popsal svůj pohled.

PPF byznys v Číně utlumuje

I přes Zemanovu snahu o posílení ekonomických vztahů dochází v posledních letech spíše k ochlazení mezi Českem a Čínou. Svoji další budoucnost na čínském trhu zvažují i některé tuzemské velké firmy. Vedle Škody Auto i skupina PPF, která tam podniká prostřednictví své firmy Home Credit poskytující spotřebitelské půjčky.

Už loni řekl šéf PPF Jiří Šmejc, že firma hledá pro svoji čínskou odnož Home Creditu investora. „PPF svůj byznys v oblasti spotřebitelského financování v Číně utlumuje, protože současná regulace nepřeje nebankovním poskytovatelům spotřebitelských úvěrů. Platí, co jsme již řekli, v Číně potřebujeme najít partnera, nejlépe v podobě banky. Bez něj je podnikání na tamním trhu složité,“ uvedl mluvčí skupiny Leoš Rousek.

Ministerstvo zahraničních věcí také nyní zvažuje co dál s naší účastí ve skupině známé jako formát 16+1, který vznikl dříve z iniciativy Číny pro spolupráci se zeměmi střední, východní a jihovýchodní Evropy.

Čtěte také

Nabídka pod cenovým stropem? U plynu bych ji zvážil, u elektřiny počkal, radí energetický expert

„Česko se v platformě 16+1 nijak aktivně neangažuje. Jedná se o PR projekt čínské strany, pro Česko z něj neplynou žádné výhody. Konkrétní kroky, které bychom v budoucnu mohli vůči této platformě uskutečnit, zatím nebudeme předjímat,“ sdělil mluvčí ministerstva Daniel Drake.

Samotný Miloš Zeman o správnosti své ekonomické diplomacie vůči Číně nepochybuje. V rozhovoru pro CNN Prima News řekl, že se čínské investice zastavily kvůli „tchaj-wanským provokacím“ některých českých politiků.

„Zejména ve druhé části mých dvou funkčních období začaly různé cesty na Tchaj-wan a podobné akce a Čína na to reagovala adekvátně,“ uvedl Zeman.

Číně se oficiální vztahy zemí s Tchaj-wanem nelíbí, protože ho považuje za svou vzbouřeneckou provincii. Současné vládní strany ale spolupráci právě s Tchaj-wanem preferují.

Poslechněte si celý pořad Peníze a vliv v audiozáznamu. Moderuje Jana Klímová.