Že se člověk vůbec pustí do tématu je znamení, že má otázku a hledá odpověď, říká Jan Svěrák

Nad námětem filmař přemýšlel už delší dobu: „Přimělo mě to, že můj syn František, se kterým jezdíme s rodinou na loď, otravoval, abychom tam něco natočili. Říkal: ‚Tati, vždyť to tady známe, umíme to. Filmaři, kteří nejezdějí na lodi, by tohle nedokázali, protože nevědí, co si můžou dovolit. My známe ta místa, vymysli nějaký příběh.‘“

Čtěte také

Režisér filmu Pramen: Lékaři, co sterilizovali romské ženy, si dodnes myslí, že to bylo v pořádku

„Já jsem si vzpomněl, že už jsem takový příběh před osmi lety začal vymýšlet – o starých lidech, kteří se vydají naposledy na plachetnici. Ale tehdy jsem to nedokázal dotáhnout do konce,“ vzpomíná s tím, že už od začátku hrály v příběhu roli drogy.

Zajímalo ho, jestli můžou například některá psychedelika ulevit od zdravotních potíží. „Lucie Výborná říkala, že musím mluvit s profesorem Jiřím Horáčkem. Tak jsem mu zavolal a říkal jsem: ‚Nejsou takové látky?‘ A on říkal: ‚Jsou, my už na tom děláme!‘“ popisuje Svěrák.

„Tak jsme se sešli a on mi vysvětlil, že některé látky, na kterých dneska pracuje, nebo jsou už i schválené pro klinickou léčbu, se skutečně proti mnoha chorobám nebo problémům a starostem, které souvisí se stářím, dají velice účinně použít. Jsou to hlavně psychedelika,“ dodává.

Nezkažen divadlem

Jako příjemné překvapení hodnotí scenárista obsazení a výkon Petra Kostky. Šlo o jejich vůbec první spolupráci: „Já jsem trochu divadelní ignorant, takže jsem ho ani z divadla moc neznal. Znal jsem ho ze 70. let, kdy hrál ve filmech.“

Překvapilo ho, jak dobře se stále dokáže přizpůsobit vystupování před kamerou. „Mnoho herců, kteří hrají hlavně divadlo, má výraznou jevištní řeč a trošku ve filmu takzvaně přehrává. Ale on jednak měl v roli, že je hlasitý, ale byl také strašně přirozený a autentický a byla prostě radost se na něj koukat,“ chválí si Svěrák.

Čtěte také

Svěrák je dobrodruh. Přece nemohl tušit, že mu při točení Pěti švestek neumřu, směje se herec Kostka

Na lodi také Kostka držel dobrou atmosféru: „Myslím, že tak trochu hůř slyší, a proto tak rád vypráví. To má moje maminka třeba, ta neustále mluví a já jsem pochopil, že to je proto, že nechce, abychom na ní mluvili my, aby nemusela odezírat.“

Hledání otázky

Se Švestkami se Jan Svěrák po delší době vrátil k filmu. Na natáčení už neměl tolik energie a nelíbí se mu ani změny, kterými si prochází filmový průmysl. Synovo naléhání a téma stáří ho ale nakonec přesvědčili.

„To, že se člověk vůbec pustí do nějakého tématu, je znamení, že ho to zajímá a že má nějakou otázku, na kterou hledá odpověď. Já jsem si zvolil tohleto téma a když jsem začal psát, tak jsem se zamyslel, co to je vlastně ta otázka, na kterou hledám odpověď,“ vysvětluje a dodává:

„Zjistil jsem, že otázka je, jak kvalitně žít, když objektivní okolnosti, zdravotní stav a možnosti neumožňují žít tak, jak byste si představovali. A odpovědí je, že je to samozřejmě tím, mít kolem sebe rodinu, která vás podpoří, nebo kamarády, se kterými ještě můžete mít nějakou zábavu a něco spolu prožívat.“

Celé Hovory si poslechněte na začátku článku. Ptal se Vladimír Kroc.