Ze šarvátky brutální válka. „Příměří je v Náhorním Karabachu v nedohlednu,“ míní politický geograf
„Z konfliktu v Náhorním Karabachu se stala otevřená brutální válka. A dřívější odhady na několikadenní omezenou šarvátku, neplatí,“ říká Jan Kofroň, politický geograf z Katedry politologie Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Intenzita bojů je tak mimořádná, že předčí střety za poslední dvě dekády. A to nejen na Kavkaze. Osud mezinárodně neuznané arménské Republiky Arcach v Náhorním Karabachu je nejistý,“ upozorňuje politický geograf.
Čtěte také
Pokud si příměří nevynutí silný hráč, který by byl ochotný v regionu intervenovat, přinese ukončení bojů až naprosté vyčerpání jedné nebo obou bojujících stran, míní Kofroň. Apely mezinárodních organizací podle něj nemají velkou šanci přispět k uklidnění situace.
„Z pohledu poměru sil byl Ázerbajdžán schopný vojensky posílit. To mu dává větší šanci na úspěch,“ shrnuje politický geograf a připomíná, že Ázerbajdžánci mají nyní významného spojence v Turecku a nemusí se obracet jen na Rusko.
Turecko se jednoznačně postavilo na stranu Ázerbajdžánu. Ostatně v posledních letech jim dodávali nemalé množství zbraní.
Jan Kofroň
„Rusko je překvapivě klidné, drží se spíš stranou. V tento okamžik bylo válkou taky trochu překvapeno a musí navíc bedlivě sledovat pro něj mnohem podstatnější dění v Bělorusku,“ vysvětluje Kofroň.
A přestože se nepovedlo prokázat, že do bojů zasahují přímo turečtí důstojníci, jak tvrdí Arménie, na pomoc bylo prokazatelně naverbováno několik set Syřanů z Tureckem kontrolované části Sýrie.
Jan Kofroň má za to, že Arménie je ve slabší pozici i z hlediska dodávek zbraní. Veškerý arzenál z ciziny totiž musí být dopraven přes Írán. A zatímco Arméni disponují zbraněmi převážně jen z Ruska, Ázerbajdžánci v minulosti získali zbraně také z Izraele nebo Turecka.
Naděje na příměří je zatím v nedohlednu, míní Kofroň. „Požadavky Ázerbajdžánu, ačkoli mohou být legálně oprávněné, by znamenaly konec neuznané Republiky Arcach. A na to oni nepřistoupí. Na druhé straně má už Ázerbajdžán pravděpodobně takové ztráty, že neskončí, aniž by dosáhl jediného výrazného úspěchu.“
Poslechněte si audiozáznam celého rozhovoru s Janem Kedroněm, kterému předchází krátká reportáž přímo z místa bojů.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
