To, že nadpoloviční většina nešla volit, není selhání demokracie, ale těch lidí, myslí si egyptolog a historik Bárta

„Druhá věc: Jsem přesvědčen, že se svět v důsledku covidu nebo ruské agrese na Ukrajině skutečně změnil. Systém tak projde podstatnými změnami – ať už jde o způsob zacházení s energetickými zdroji nebo o fungování společnosti jako takové,“ uvažuje.

Bárta vidí změnu společnosti i v právu na to se realizovat.

Čtěte také

Blíží se okamžik, kdy dojde k velké změně. Jestli nahoru, nebo dolů, záleží na nás, míní egyptolog Bárta

„U vědomí toho, že to právo začíná nejprve naplněním našich povinností a až pak jsou tady ty svobody. Jedna z věcí, která je za mě problém, je nárokovost společnosti. Kde to skončí? Teď máme přes 90 procent mandatorních výdajů, tedy sociální stát. Ještě před sto lety činily stejné výdaje jen deset procent. To je neudržitelné – ať si říká, kdo chce, co chce.“

Bárta zároveň připomíná, že nejde jen o Česko, podobné problémy má mnoho dalších států.

„Já jsem z podstaty proti tomu, aby se uvažovalo, jak vylepšovat společnost. Jsem pro to, aby si lidé mnohem víc uvědomovali svou zodpovědnost za to, že svět bude takový, jak k němu budou sami přistupovat.“

Nejde o selhání demokracie

Je demokracie přežitá? „Myšlenka demokracie je naprosto v pořádku, ale demokracie vyžaduje mimo jiné zodpovědnost a určitý stupeň dosaženého povědomí o tom, co je občanská společnost a komunita. A toto je tady špatně,“ odpovídá.

Nadpoloviční většina lidí nešla volit. To je katastrofa.
Miroslav Bárta

„Když se podíváte na výsledky voleb, zjistíte, že nadpoloviční většina lidí nešla volit. Nevyužila své primární právo vyjádřit se k tomu, jak si představují, abychom řídili naší společnost. A to je katastrofa. To není selhání demokracie, to je selhání lidí,“ myslí si.

Egyptolog Bárta si jako příslušník západní či euroatlantické civilizace myslí, že před sebou máme růst, ne kolaps.

Čtěte také

Strážci demokracie musí být politické strany, píšou američtí politologové z Harvardu ve své knize Jak umírá demokracie

„Nevidím lepší prostředí, ať už jde o volný přístup k informacím, seberealizaci, demokratické prostředí, o nějaký světonázor svobody. To neznamená, že bychom neměli uvažovat, co můžeme dělat podstatně lépe. Nebo aspoň trochu lépe,“ vysvětluje.

Svou roli pak budou mít i elity. „Nemyslím jen politické elity, protože toto paradigma je dávno překonané. Podívejme se pro inspiraci do Spojených států, kde je hlavní techno-komplex. To jsou lidé, kteří sami vymýšlejí věci, ale kteří proto u nás nejsou. Tady i v rámci celé Evropy ,jedeme‘ v paradigmatu: Čím víc zákonů, tím víc spravedlnosti. A čím víc regulací, tím víc vynálezů, ale to je deviantní.“

Klíč je u těch nejmladších už ve školách. Tím neobhajuji vysokoškolské diplomy pro 50 až 80 procent populace.
Miroslav Bárta

„Proto by i Elon Musk u nás nikdy nevyletěl ani s jedinou raketou, v Americe to stihnul za 18 měsíců. Měli bychom si položit otázku, proč čím víc strategií pro vědu vypisujeme, tím míň máme podobných firem. A ani jedna z těch velkých globálních firem není z Evropy.“

 „I když se podíváme na zacházení s energiemi a vizi Česka, tak za víc než 30 let po roce 1989 stále máme provozy, které jsou dvojnásobně energeticky náročné než ve zbývajících západních vyspělých zemích. To se musí zásadně změnit,“ uvažuje egyptolog a historik.

Čtěte také

Slováci jsou zklamaní z demokracie. Jde o boj se svobodnou a otevřenou společností, která rurální populaci nevyhovuje, tvrdí sociolog

Když se podívá do historie, tvrdí, že ti, kteří mají kvalitu a leadership, přicházejí v dobách krize.

„Taky se vždy rodí nové technologie a technická řešení, takže jsem v tom optimista. Svým způsobem události po covidu a především po 24. únoru lze chápat jako velkou mobilizaci. A protože jsme zemí, která nemá zdroje, je naší jedinou cestou mít chytré lidi,“ uvažuje.

Zásadní roli tak má vzdělání. „Klíč je u těch nejmladších už ve školách. Tím nepléduji za vysokoškolské diplomy pro 50 až 80 procent populace, což je další deviace. Kvalitní vzdělání se neodráží ve vysokoškolském diplomu, ale v tom, jak se lidé chovají. Jak uvažují o světě, o sobě i vlastní odpovědnosti,“ uzavírá Miroslav Bárta.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.