Zdravotnická reforma? Digitálně bych propojil všechna zdravotnická zařízení a ušetřil tak miliardy na zbytečných vyšetřeních, říká lékař

Přítomnost další osoby je přitom pro prvotní seznámení s diagnózou leukémie přínosná, protože pacient je v šoku a z informací, které mu lékař podává, si často nezapamatuje nic.

Čtěte také

Leukémie? Kámoška, co si u mne občas udělá mejdan, říká o svém boji s rakovinou Petr Laštovka

„Sdělování špatných zpráv musí proběhnout ve vhodném prostředí. Kdysi se takové věci příbuzným sdělovaly nakonec na chodbě ve stoje, teď už jsme naštěstí jinde,“ popisuje komunikační zásady Kozák.

„Vždy je potřeba dopředu pacienta a jeho blízké, kteří s ním v tu chvíli jsou, odhadnout a některé věci říct naplno. Zároveň to nejdůležitější sdělení je, že jim můžeme pomoct a že to onemocnění je ovlivnitelné, léčitelné a v řadě případů i vyléčitelné.“

U leukémie totiž velmi záleží na jejím typu – může být chronická, nebo akutní, přičemž chronická se často neprojevuje a pacienti s ní mohou žít bez potřeby léčby, kdežto akutní je potřeba léčit hned, někdy i za pomoci transplantace kostní dřeně.

Kromě náročných komunikačních situací s pacienty čelí onkologičtí lékaři také řadě výzev manažerských – jejich odvětví totiž patří mezi ta finančně nejnáročnější.

Čtěte také

Při oznamování diagnózy začíná drama, ve kterém je lékař nejen divákem, ale i hercem, říká hematolog Pavlíček

„Stalo se mi, více než 15 let zpátky, že jeden nejmenovaný ministr prohlásil, že pacienti v Angole taky nemají všechny léky, když šlo o tablety, které se nevešly do rozpočtu,“ vzpomíná.

„A když jsem byl čerstvě ve vedoucí pozici, tak hrozilo, že zruší naše oddělení, protože tehdy probíhal tah na onkologii, neboť – a to trošku přetrvává dodneška – byla shledána tak nákladným oborem, že pro ředitele bylo lepší ji nemít než mít.“

Správný směr

Velký zlom v uvažování podle něj přišel zároveň s pandemií, která ukázala, jak důležité je dobré financování zdravotnického sektoru.

Čtěte také

Magazín Experiment: Může světově unikátní myš z Česka změnit léčbu anémie? A jak se žije vzácně nemocnému Tomášovi?

„Covid byl taková rána mezi oči pro společnost, která si uvědomila, že peníze jsou ve zdravotnictví opravdu potřeba,“ konstatuje Kozák. „Od té doby s tím, alespoň u nás na pracovišti, razantní problémy nemáme, a už vůbec ne ty brutální, které byly před 20 lety.“

Přesto vnímá, že by si české zdravotnictví zasloužilo několik zásadních změn, aby modernizovalo své vedení a zefektivnilo péči poskytovanou pacientům. Tou nejpotřebnější by podle něj určitě byla digitalizace.

„Rozhodně bych digitálně propojil všechna zdravotnická zařízení a ušetřil bych tak pět, deset miliard, možná víc, na zbytečných vyšetřeních,“ navrhuje Kozák. „Určitě to zažíváte taky: měl jsem ultrazvuk, ale jedu na nové vyšetření, protože se tam nic nenašlo, a já mám pořád obtíže. Přijdu do nemocnice a hned mám další ultrazvuk.“

Čtěte také

Brácha bráchovi. Dan daroval mladšímu Markovi, který se léčil s leukémií, 734 mililitrů kostní dřeně

Stejná situace se podle něj opakuje s krevními testy nebo dalšími vyšetřeními při předávání do dalších odborných ordinací. Komplikovaná je i spolupráce s praktickými lékaři, kteří specialistům sice posílají pacienty, ale nesdílí s nimi ani lékařské záznamy, ani seznam léků, které pacient užívá.

Další změna by podle něj byla potřebná v systému vedení nemocnic i jednotlivých oddělení, které je podle něj pořád věrné rakousko-uherskému modelu, který klade na vyšší funkce neúměrné manažerské a odborné nároky a naopak nereflektuje rozdíly mezi atestovanými a neatestovanými zdravotníky.

Čtěte také

Petr Holub: Dvacet miliard kouzelníkům s čísly

V otázkách restrukturalizace nemocnic a decentralizace specializované péče je tak zajedno s vizí současné vlády. K její realizaci je ale skeptický.

„Jak jsem poslouchal našeho pana ministra, tak ten směr je správný, ale každá vláda má čtyři roky a pochybuji, že za tu dobu se to všechno dá stihnout, i kdyby zákonodárci byli všichni na stejné vlně,“ uzavírá Kozák.

Jak pojišťovny regulují onkologickou péči? Co o českém zdravotnictví ukázal covid? A co je na sdělování náročných diagnóz nejtěžší? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Barbora Tachecí.