Zdraví je i problém sociální a politický, upozorňuje světoznámý kardiolog Yusuf

25. leden 2018

Světoznámý kardiolog a epidemiolog Salim Yusuf obdržel v Praze čestný doktorát Univerzity Karlovy. Mezi jeho přínosy v oblasti veřejného zdraví patří například řada epidemiologických studií, které přispěly k lepší prevenci i léčbě kardiovaskulárních onemocnění.

„Za posledních 40 let došlo k významnému pokroku v oblasti prevence a léčby kardiovaskulárních chorob,“ potvrdil v exkluzivním rozhovoru pro Magazín Leonardo lékař.

Například v Británii v 60. letech každý druhý člověk zemřel na infarkt. „Dnes je to jeden z deseti. To je obrovský posun, a důvodů je celá řada. Klesl počet kuřáků, zlepšila se prevence, lidé si pravidelně kontrolují krevní tlak.“


„Jak se vyvarovat kardiovaskulárním onemocněním? Nekuřte, zůstaňte štíhlí, pravidelně se pohybujte, dbejte na vyváženou stravu a nechte si občas zkontrolovat krevní tlak. Pokud naměříte vyšší hodnoty, vyhledejte lékařskou pomoc. Nejdůležitější je ale mít spoustu dobrých přátel a být společenský, protože takoví lidé jsou na tom zdravotně lépe.“

„Bohužel tento pokrok nepronikl mimo západní Evropu a severní Ameriku. Rozšířením zdravého životného stylu a dostupnosti zdravotní péče bychom ušetřili ročně 3 až 4 miliony životů.“

I přes tento pokrok zůstávají kardiovaskulární onemocnění nejčastější příčinou úmrtí, a to platí i pro ty nejchudší země světa.

„Zdraví není jen otázka biologie, ale je to také sociální a politická záležitost. Světová zdravotnická organizace například doporučuje jíst pět kusů ovoce a zeleniny denně. Pro lidi na Západě by to nebyl problém, ale v chudších zemích si to 40 % domácností nemůže dovolit.“

Yusuf se také podílí na epidemiologické studii Pure, která sleduje chování více než 200 tisíc lidí v 25 zemích světa. „Sledujeme i sociální prostředí, takže můžeme pozorovat dopady konkrétních zdravotních politik nebo srovnávat společnosti městské s venkovskými a bohaté s chudými.“


Zásadní vliv na lidské zdraví má také vzdělání. „Ve vzdělaných společnostech se lidé prostě chovají správně. Vyhledávají lékařskou pomoc, udržují zdravý životní styl. Souvisí to samozřejmě i s lepší ekonomickou situací, kdy si zdravý životní styl a lékařskou péči mohu dovolit.“

Existuje ale souvislost mezi zdravím a životem v městském, nebo naopak venkovském prostředí? „Některé rizikové faktory jsou sice spjaté se životem ve městě, jako třeba častější obezita a cukrovka, ale některé chudé venkovské oblasti zase vykazují větší úroveň znečištění, dále mají lidé na venkově horší přístup k lékařské péči, neměří si pravidelně tlak a nevyhledají lékaře tak často, jak by měli.“

„A konečně venkov je chudší než města, takže si lidé nemohou léčbu a léky dovolit, takže tradiční dělení na nezdravé město a zdravý venkov nestojí na faktech,“ vysvětlil kardiolog.

Jeho tým si také položil otázku, proč lidé v chudých zemích umírají na onemocnění srdce. „Původně jsme mysleli, že zde existuje více rizikových faktorů, ale ukázalo se, že jich je naopak méně. Zjistili jsme, že to souvisí s nedostatečnou prevencí. Pravidelná kontrola krevního tlaku, léčba cukrovky a léčba po infarktu je v chudých zemích na mnohem nižší úrovni.“

„Toto jednoduché pozorování nám říká, že je potřeba vytvořit lepší zdravotní systém a zvýšit investice do zdravotnictví v chudých regionech,“ shrnul Salim Yusuf.

autoři: oci , Filip Rambousek
Spustit audio