Zdeněk Velíšek: Závod o směřování EU

6. březen 2019

Nějaký čas se zdálo, že Emmanuel Macron je jako omráčen tím, co se děje kolem něho, takřka na dohled z Elysejského paláce, v ulicích pařížského centra, kam se v týdenních intervalech vytrvale vracely a stále ještě každou sobotu vracejí žluté vesty.

Ty od svých původně jen sociálních požadavků přešly i k volání po jeho, Macronově, demisi.

Jan Macháček: Macronův katalog přání

Francouzský prezident Emmanuel Macron publikoval v denících v celé EU článek

Francouzský prezident Emmanuel Macron publikoval v denících v celé EU článek, o jehož přípravě se několik dní vědělo a leckdo byl na to zvědavý.

S počátkem letošního března se atmosféra zimního spánku v Elysejském paláci změnila. Macron promluvil, a to hned k celé Evropské unii. Zabzučelo to v ní jako v úle. I v Názorech a argumentech jsme jeho pondělní poselství s návrhem renesance Evropy okomentovali.

Už to nové pojmenování – renesance – které dal francouzský prezident své utkvělé představě reformy Evropské unie, Evropu zaujalo. Tím, že je jaksi krotší, než bylo původní refondation, čili „přestavba unie od základů“, termín, který používal zpočátku.

Ale ani pod termínem renesance Macron od svých představ evropských reforem v ničem podstatném neustupuje. Naopak: Chce myšlence evropanství hlavně vrátit jeji civilizační smysl a ubránit ji v proti proti těm, kdo vidí její užitečnost jen v jednotném trhu a neuznávají, že to, co nás osvobozuje, spojuje a chrání je společná civilizace.

Dostih se dostává do finiše

A k posílení těchto tří předností evropského sjednocení chce Emmanuel Macron Evropě dopomáhat. Neodvážil jsem se říci, že k nim chce Evropu vést, protože vedení Evropy je v této chvíli jejím bolavým a otevřeným problémem. Nicméně současní lídři Evropy a jejích politických stran v Evropském parlamentu otázku evropského leadershipu nepouštějí ze zřetele. Začíná být naopak jejich prioritou, čím víc se blíží evropské volby.

Luboš Palata: Středoevropané budou mít s Macronovými sny o Evropě problém. Bohužel

Macron chtěl nadchnout nás Evropany pro Evropu, pro Evropskou unii

Francouzský prezident Emmanuel Macron otiskl v novinách ve všech státech unie svůj dopis nám občanům Evropské unie.

Přímo z Evropského parlamentu zazněl okamžitě po pondělním zveřejnění Macronova poselství Evropanům hlas jednoho z vážných adeptů na roli nevoleného lídra Evropské unie: hlas Belgičana Guye Verhofstadta, předsedy Aliance evropských liberálů a demokratů ALDE, tedy strany politického středu, která by po Evropských volbách mohla aspirovat na vůdčí pozici v EP.

Verhofstadt reagoval na Macronovu nevyslovenou výzvu. „Je naší povinností přistoupit k reformě Evropské unie, ukončit ten status quo, v kterém se Evropa ocitla a postavit se do čela její renezance, o jaké mluví Macron.“

Za touhle větou jsou dvě přání: Aby Evropské volby udělaly tečku v Evropském parlamentu za dominantní pozicí koalice Evropské lidové strany a sociálních demokratů a aby se na politickou špičku Evropské unie místo nich dostala ALDE. Což ovšem by podle momentálních volebních prognóz její evropští poslanci mohli dokázat jen ve spojení s evropskými poslanci Macronovy strany Republika v pohybu (LREM).

Zdeněk Velíšek

Ta v této chvíli už zase ve volebních prognózách předstihla ve Francii Národní sdružení Mariny Le Penové, ale otázkou je, zda Macron řekne včas, kam se poslanci jeho strany v Evropském parlamentu zařadí. Dostih, v kterém jde v podstatě o budoucí směřování evropského celku, se dostává do finiše. Ani my v něm nejsme jen diváky.

autor: Zdeněk Velíšek
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.