Zdeněk Velíšek: Švýcarské referendum a evropská budoucnost

14. únor 2014

Švýcaři se pro volný pohyb osob mezi Evropskou unií a svou zemí rozhodli referendem o podpisu Schengenské dohody v roce 2005 a teď po necelém desetiletí se opět v referendu rozhodli pohyb ostatních Evropanů přes své hranice regulovat kvótami.

Určitě přitom nevzali v potaz všechny důsledky takového rozhodnutí. A zároveň si myslím, že i když, či právě proto že je lidové hlasování výsostným projevem demokracie, neměli by k němu přistupovat občané nepoučení, nevybavení argumenty o správnosti svého rozhodnutí. Riziko chybného úsudku je pak příliš veliké a jeho dosah také. O otázkách státní suverenity rozhoduje například v Německu výlučně ústavní soud, tedy sbor lidí maximálně poučených a také nanejvýš kompetentních.

Švýcaři spojili svou zemi s Evropskou unií 120 smlouvami, které jim poskytují takřka všechny výhody členství v EU, ale nezavazují je k povinnosti přispívat do společné pokladny, kterou by jako členové Unie měli. Švýcaři zdánlivě hodně ušetřili. Současná úprava vztahů mezi EU a Švýcarskem naopak vůbec nechrání ekonomiky států Evropské unie proti úniku obrovských částek nezdaněných peněz do švýcarských bank.

Ale švýcarský daňový ráj má zřejmě své dny sečteny. Ze zahraničí je na švýcarské banky vyvíjen takový tlak, že už se samy od sebe zbavují majitelů nepřiznaných kont. Teď patrně vyvolá animozita mezi EU a Švýcarskem tlak i v jiných ekonomických oblastech. Plnění těch 120 smluv s Evropskou unií je pojištěno takzvanou gilotinovou klauzulí. Porušení nebo odstoupení od jedné z nich zbavuje druhou smluvní stranu povinnosti plnit všechny další.

Připomněla to už mluvčí Evropské komise, a podobné, i když jemnější výstrahy zazněly i z Německa a Francie. Švýcarsko realizuje 60 procent svého vývozu v zemích EU. Ve specializovaných odvětvích švýcarského průmyslu tvoří práce cizinců, převážně Evropanů část mozkového trustu a je nepostradatelná.

Nad tím vším bychom my ostatní v Evropě mohli pokrčit rameny. Ale ne nad tím, že švýcarský krok zpět k izolacionismu zvyšuje šance evropských nacionalistů na úspěch v evropských volbách. A taky ne nad tím, že šance proevropských sil zůstat i po volbách neotřesitelným hegemonem v evropském parlamentu a v evropské politice jistě klesnou, půjdou-li k evropským volbám voliči tak zoufale nepoučení o tom, co všechno je ve hře, jako byli ve svém referendu švýcarští voliči.

Vybavit občany kvalifikovanými argumenty pro správné rozhodování o evropské, tedy o vlastní budoucnosti a vědomím významu evropských voleb, to je myslím trvalá, a přesto zanedbávaná priorita politiků. Teď ale je to priorita akutní.

autor: Zdeněk Velíšek
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.