Zdeněk Velíšek: Salvini a Le Penová zbrojí

9. říjen 2018
Matteo Salvini a Marine Le Penová během setkání v Římě

Pro Francii, ale i pro Evropu, zůstávají patrně významnější zprávy, které v pondělí přišly z Itálie, než ty, které od pondělí přicházejí z Francie samotné.

Francouzi čekali zásadní přestavbu Macronovy vlády, prezident měl v úterý dopoledne přijmout premiérovu demisi. Ten Macrona navštívil, demisi ale nepodal. Takhle ovšem mohou zatím Francouzi ve své vládě očekávat jen drobné úpravy. Snad krom náhrady ministra vnitra.

Luboš Palata: Orbán a Salvini, vrána k vráně sedá

Zleva Maďarský premiér Viktor Orbán a italský ministr vnitra Matteo Salvini

Viktor Orbán ušel politicky hodně dlouhou cestu, říkal jsem si, když jsem ho v úterý večer viděl, jak si plácá po zádech s Matteem Salvinim, italským ministrem vnitra a šéfem strany Liga, které se teprve několik let neříká neofašistická.

Naopak z Itálie jim - i všem Evropanům - už v pondělí Marine Le Penová předpověděla zásadní posílení svých pozic doma a hned po květnových evropských volbách příchod „Evropy národů“. Jinými slovy Evropy nacionalismu. Před setkáním s vůdkyní francouzské kraní pravice Salvini řekl, že z Říma dostal bruselský bunkr od nich dvou osudový zásah.

Do počátku tohoto týdne předseda Ligy, dříve Ligy severu, tedy Salvini, dnes ministr vnitra a de facto nejvlivnější postava na italské politické scéně, odkud byly v jarních volbách smeteny tradiční strany liberální demokracie, navazoval spojenecký vztah spíš s Viktorem Orbánem a pokoušel se o totéž s dnešní pravicovou vládou Rakouska.

Izolovaná Marine Le Penová vytáhla na Evropu

Konference Evropské strany národů a svobody, zleva Marine Le Penová, Tomio Okamura a Geert Wilders

Francouzská nacionalistka Marine Le Penová, oslabená po porážce v jarních prezidentských volbách, se podle deníku Le Monde teď snaží nasbírat body na tématu, které jí v kampani nejvíce uškodilo. Zatímco její strana Národní fronta (FN) prochází krizí identity, Le Penová se pokouší znovu vyšvihnout na scénu s pomocí oprášených evropských témat. Přitom právě nešikovné uchopení takzvaného frexitu a odchodu z eurozóny podle komentátora francouzského deníku Oliviera Fayeho nejvíce nabouralo důvěryhodnost její prezidentské kampaně a způsobilo rozkol francouzské ultrapravice.

Zdálo se, že útok na liberálně demokratickou Evropu bude napřesrok veden odtud, z jihu a z centra Evropy, jestli Orbán a Salvini pro něco takového získají další spojence ve Visegrádské čtyřce. To už by byla opravdu silná společná fronta. Zatím se ale neustavila. Z plánů Le Penové a Salviniho se možná uskuteční jen jejich úmysl udělat z extremistických lavic v Evropském parlamentu obávanou sílu, schopnou narušovat přímo ve Štrasburku legislativní záměry EU.

Oslabování Macrona a Merkelové

I to by bylo možná hodně paralyzující pro další upevňování či aspoň udržení evropské soudržnosti. Ale k úplnému rozkládání současné Evropy by měla krajní pravice ještě daleko. Přestože Salvini po schůzce s Orbánem v půli září vyhlásil podle agentury ANSA: „Jsem přesvědčen, že za pár měsíců už budeme spolu s Viktorem Orbánem vládnout Evropě.“ Ale může se mu stát i opak.

Robert Schuster: Salvini a spol. nemohou mít zájem na řešení migrace. Přišli by o téma

Matteo Salvini

V Itálii minulých dní bylo možné narazit na dvě osobnosti, které vyplnily tamní mediální prostor.

Rovněž podle agentury ANSA, která kupodivu v této věci citovala Roberta Fica, se do lavic, v nichž v Evropském parlamentu sedává Le Penová, nebudou chtít posadit Salviniho koaliční partneři z Hnutí Pěti hvězd. Hvězda samotného Salviniho by tak s postupem času mohla pohasínat. A potom buď on pro Le Penovou nebo ona pro něho by mohla být přítěží.

Navíc po pondělní schůzce Salvini-Le Penová zůstala viset ve vzduchu jejich zásadová neshoda ve věci evropské strategie vůči migrantům na evropské půdě. Salvini trvá na jejich přerozdělování, Le Penová je zásadně odmítá. Je toho víc, co by - po důkladnější analýze politiky a postavení těch dvou - mluvilo v neprospěch jejich optimismu ve věci nástupu nacionalismu do vůdčích pozic v EU.

Zdeněk Velíšek

Nicméně jsou tu na druhé straně také Macronovy rozpaky tváří v tvář migraci, a hluboký propad jeho domácí popularity, a citelné odmlčení Angely Merkelové ve chvílí viditelného nástupu radikalimu v Německu. Oslabování těch dvou, Macrona a Merkelové bude-li pokračovat, rozhodně demokratické Evropě neumožní spustit oči byť jen na chvilku z Le Penové, Salviniho, a asi i Orbána a jim podobných.

Spustit audio
autor: Zdeněk Velíšek