Zdeněk Velíšek: O Evropě v pravý čas

Kdy jindy připomenout, že to, pro co nebo proti čemu Evropané hlasují, povstalo z trosek, které na našem kontinentu zanechala druhá světová válka.

David Klimeš: Jděte volit. Má to smysl

• Upravit
• Smazat

Je to nervák, všichni Češi sledují napjatě Bratislavu. Ne, nejde jen o hokejové mistrovství. Jde i o eurovolby. Trhneme po pěti letech Slováky a získáme smutné prvenství v nejnižší účasti ve volbách do Evropského parlamentu v celé Evropské unii? Jsme na to bohužel docela dobře rozbruslení. Opak je přitom pravdou. Pokud někde v unijních institucích dělají Češi dobrou práci, je to Evropský parlament. Proto má smysl jít k volbám a vybrat 21 nových zákonodárců.

Společenství evropských demokracií se rodilo dlouho a jen díky vůli nejdříve šesti, později postupně dvanácti, patnácti, pětadvaceti a dnes tedy osmadvaceti národů, které s podobou dnešní Evropské unie stále ještě nejsou zcela spokojeny, ale uvědomují si aspoň občas, že jí už dlouhá desetiletí vděčí za udržování míru a demokracie na území, které obývají.

Pokud současné generace tuhle formu evropské spolupráce neodsoudí k zániku, může zajišťovat stejné bezpečí a třeba i vyšší prosperitu dalším mnoha generacím. Od národů, které se na tomhle společném díle rozhodly podílet, to vyžadovalo a vyžaduje určité úsilí a také veškerou politickou střídmost a prozíravost, jaké byly společně schopné.

Už patnáct let se na tom podílíme a čerpáme z toho prospěch i my. Ale minulost – nejen naše, i ta čerstvější – válka mezi balkánskými zeměmi – a ta nejčerstvější – Putinův zatím trvající pokus o podrobení Ukrajiny, nám připomínají, že proléváním krve mohla v Evropě skončit i studená válka, nebýt včasné iniciativy těch prvních sjednocovatelů evropských demokracií a souhlasu jej pokračovatelů se vstupem deseti postkomunistických zemí do Evropské unie.

Chránit se před hybridní válkou

A – nehodlám zapomenout – díky následnému rozšíření Severoatlatické aliance na podstatnou část východní Evropy.

Luboš Palata: Eurovolby jako středoevropské zrcadlo. V Polsku naznačí osud tamní demokracie

• Upravit
• Smazat

Volby do Evropského parlamentu, které už ve čtvrtek začínají ve dvou prvních zemích Evropské unie, jsou důležité vždy jak z celoevropského, tak i z národního hlediska.

Avšak oběma právě zmíněným pojistkám stability a bezpečí v celém velkém prostoru obývaném dnes demokratickými evropskými národy, tedy EU a Severoatlantické alianci začíná už znovu přibývat starostí. Přináší je nová hrozba a bezpodmínečná nutnost chránit se před ní. Před hybridní válkou.

Po dlouhá desetiletí tu nemohly být územní expanze prováděny jinak než hrubou silou. To už neplatí! A o to víc platí, že Evropská unie musí být nejen v ekonomické, ale i v politické rovině veličinou hodnou spojenectví svých tradičních spojenců a disponující silou schopnou čelit i novému, perfidnějšímu druhu expanze, než jakým pro násilnické adepty světovlády byly vždy jen válečné expedice a genocidy.

Zdeněk Velíšek|foto: Radko Kubičko

Prvním předpokladem k tomu, aby Evropa obstála i v boji s hybridní válkou, je ovšem jistota, že se ještě dřív nerozdrobí. A naděje, že toho tyto volby nebudou zlověstnou předzvěstí.

Autor je komentátor České televize