Zdeněk Velíšek: Kam bude směřovat Evropská unie?
Pro historiky bude v Evropě letošní rok patrně rozdělen na dvě různé etapy. Dělící čarou budou evropské volby a to, co tento mezník do konce roku i po něm změní v politice Evropské unie nejen na jejím území, ale i v jejím evropském okolí.
Už teď se v médiích, tištěných i elektronických, bohatě spekuluje o povaze a hlavně dosahu těchto změn. Vybírám jen ty, které osobně považuji za určující pro další vývoj na našem kontinentu a pro postavení Evropské unie na globální šachovnici. Tedy změny v její ekonomické síle a v zahraničně-politickém vlivu na svět.
Čtěte také
Zejména na tomto poli se zdá, že Evropská unie vyklízí pozice velmocem, které mezi sebou bojují o hegemonii. To, že Unie o hegemonii na planetě neusiluje, to nesmí znamenat, že vzdá svůj boj o multipolární budoucnost světa. Ten by naopak měl stát velmocem soupeřícím o hegemonii v cestě. Idea multipolárního světa je protipólem myšlenky hegemonie nad světem.
Právě proto by největší prioritou sjednocující se Evropy, tedy Evropské unie, mělo být zachování takové síly a autority, s jakou by mocnosti aspirující na hegemonii, tedy Spojené státy, Čína a Putinovo Rusko, musely ve světové aréně počítat. A i když v téhle trojce pozice Moskvy slábne úměrně k domácí pozici Putina, jehož éra je blízká svému konci, nesmí národy tvořící Evropskou unii podcenit jeho mocenské ambice na evropském kontinentu.
Investice do kybernetické obrany
Zhatit je může jedině vybudování takové síly na poli bezpečnosti, která bude právě pro Rusko nepřekonatelná, jiným slovy musí být Unie schopna Kreml odradit od dalších snah o expanzi dál na západ. Při budování takové síly musí Unie brát v úvahu to, že Rusko už napříště nemusí sázet jen na expanzi vojenskou. Ostatně i ta byla při jeho expanzi na Ukrajinu maskovaná a byla dovedena jen tak daleko, jak to Putinovi stačilo ke zmaření nadějí Ukrajiny, a posléze i dalších států Východního partnerství, na připojení k Unii.
Evropa nemůže zůstat slepá k tomu, že Rusko už je expanzi západním směrem schopné provádět i ekonomickými nástroji a formou hybridní války. Do těchto dvou sfér své obrany by měla Evropská unie v současné době investovat víc než do zbraní a strategií ryze vojenských.
Tohle přesvědčení mě opravňuje k tomu, abych přešel už jen krátce k problémům, které by nám jinak asi připadaly jako ryze hospodářské nebo ekologické. Ty ekologické, řečeno na okraj, s hospodářským výrazně splývají. A stávají se už tak akutními, jako možný brexit bez dohody. Ten by pocítila ekonomika Evropy už letos. A mohl by rozkolísat nejen prosperitu většiny národních ekonomik, ale i obranyschopnost evropského celku. V jejím rámci pak nejvíc ekonomiku zemí jako je naše, závislých především na zpracovatelském průmyslu.
Autor je komentátor České televize
Související
-
Zdeněk Velíšek: Ignorované poselství zvolna mění obsah i váhu
I kdyby úterek nebyl den vystoupení Grety Thunbergové ve francouzském parlamentu, stejně by tento týden před Francouz i vyvstaly dvě neodbytné otázky.
-
Zdeněk Velíšek: Pařížská slavnost v uniformách i důkaz bojeschopnosti
Přehlídku samotnou francouzský prezident Emmanuel Macron předznamenal heslem „Jednat společně“. Právě to pak v ten slavnostní den označil ve věcech obrany za prioritu.
-
Zdeněk Velíšek: O Evropě v pravý čas
Kdy jindy mluvit o Evropě než teď, kdy občané osmadvacítky volí její parlament.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.