Zdeněk Velíšek: Kam bude směřovat Evropská unie?

Už teď se v médiích, tištěných i elektronických, bohatě spekuluje o povaze a hlavně dosahu těchto změn. Vybírám jen ty, které osobně považuji za určující pro další vývoj na našem kontinentu a pro postavení Evropské unie na globální šachovnici. Tedy změny v její ekonomické síle a v zahraničně-politickém vlivu na svět.

Čtěte také

Jan Jůn: Je už nyní opravdu nemožné zastavit tvrdý brexit?

Zejména na tomto poli se zdá, že Evropská unie vyklízí pozice velmocem, které mezi sebou bojují o hegemonii. To, že Unie o hegemonii na planetě neusiluje, to nesmí znamenat, že vzdá svůj boj o multipolární budoucnost světa. Ten by naopak měl stát velmocem soupeřícím  o hegemonii v cestě. Idea multipolárního světa je protipólem myšlenky hegemonie nad světem.

Právě proto by největší prioritou sjednocující se Evropy, tedy Evropské unie, mělo být zachování takové síly a autority, s jakou by mocnosti aspirující na hegemonii, tedy Spojené státy, Čína a Putinovo Rusko, musely ve světové aréně počítat. A i když v téhle trojce pozice Moskvy slábne úměrně k domácí pozici Putina, jehož éra je blízká svému konci, nesmí národy tvořící Evropskou unii podcenit jeho mocenské ambice na evropském kontinentu.  

Investice do kybernetické obrany

Zhatit je může jedině vybudování takové síly na poli bezpečnosti, která bude právě pro Rusko nepřekonatelná, jiným slovy musí být Unie schopna Kreml odradit od dalších snah o expanzi dál na západ. Při budování takové síly musí Unie brát v úvahu to, že Rusko už napříště nemusí sázet jen na expanzi vojenskou. Ostatně i ta byla při jeho expanzi na Ukrajinu maskovaná a byla dovedena jen tak daleko, jak to Putinovi stačilo ke zmaření nadějí Ukrajiny,  a posléze i dalších států Východního partnerství, na připojení k Unii.

Zdeněk Velíšek|foto: Radko Kubičko

Evropa nemůže zůstat slepá k tomu, že Rusko už je expanzi západním směrem schopné provádět i ekonomickými nástroji a formou hybridní války. Do těchto dvou sfér své obrany by měla Evropská unie v současné době investovat víc než do zbraní a strategií ryze vojenských.

Tohle přesvědčení mě opravňuje k tomu, abych přešel už jen krátce k problémům, které by nám jinak asi připadaly jako ryze hospodářské nebo ekologické. Ty ekologické, řečeno na  okraj, s hospodářským výrazně splývají. A stávají se už tak akutními, jako možný brexit bez dohody. Ten by pocítila ekonomika Evropy už letos. A mohl by rozkolísat nejen prosperitu většiny národních ekonomik, ale i obranyschopnost evropského celku. V jejím rámci pak nejvíc ekonomiku zemí jako je naše, závislých především na zpracovatelském průmyslu. 

Autor je komentátor České televize