Zdejší automobilky mají štěstí v neštěstí, jak dlouho?

18. listopad 2008

"Už se nevyplatí jezdit pro Škodovky do Německa", hlásá v nadpisu reklamní článek, tvářící se jako "soukromé pátrání" jakýchsi anonymních autorů, který se o víkendu objevil v tisku. Nepřímo potvrzuje, že Škodovka a její prodejci brali svou cenovou politikou domácí zákazníky měsíce, ne-li roky na hůl.

Teprve teď, když finanční krize propukla naplno a Škodovce klesá zisk, jsou jí zase dobří.

Jenže teď už jsme v situaci, kdy krize začíná postihovat i zdejší kraje. Povinný optimismus, který se přesto snaží šířit politici, přechází pomalu do křeče: v zemi, kde je podíl automobilového průmyslu na HDP asi 10 procent, ale jeho podíl na průmyslové výrobě a na exportu činí víc než 23 procent, a kde tohle odvětví zaměstnává přes 155 000 lidí, se globální pokles odbytu automobilů nemůže neprojevit. Postiženy jsou a budou kromě automobilek také subdodavatelské firmy od jihlavského nebo českobudějovického Bosche, který vyrábí zapalování, až po třeba výrobce gumového těsnění do aut. Celkem je tady asi 1000 společností, vázaných na automobilový průmysl. Krizi ale cítí i textilky nebo sklárny, ohrožené levnou konkurencí z Asie. Na průmyslu pak závisí další odvětví, od stravovacích zařízení, hoteliérství, turistiky až po maloobchod. Ti všichni pocítí pokles kupní síly zdejšího obyvatelstva.

Časopis Ekonom nedávno citoval Julia Kudlu z úvěrové pojišťovny Hermes, podle něhož zpomalení růstu HDP o jedno procento může vést k pěti až deseti procentnímu nárůstu insolvencí. Jestliže tedy letos zaznamenává ČR růst hospodářství ještě kolem 4,7 procenta, ale na příští rok už se čeká podle zatím jen neoficiálních, ale o to realističtějších odhadů už jen kolem dvou a půl procenta, znamená to zpomalení o víc než dvě procenta. O kolik pracovních příležitostí tak Česko přijde, si každý může spočítat.

Jistě, i v tomto bodě mají ekonomové a politici na skladě jednoduché řešení: tam odkud přišli se prý pošlou tzv. agenturní pracovníci, tedy cizinci, a ti kmenoví, tedy Češi, o práci nepřijdou. Zkušenosti ze západních zemí, které už takový způsob uvažování mají za sebou, ovšem ukazují, že takhle jednoduše to nikdy nefunguje. Jednak dělají cizí dělníci často práci, kterou domácí nechtějí, a už vůbec ne za ty peníze. Především ale jsou to lidé, kteří si tady udělali vazby, naplánovali si život. Nejsou to věci, které, když je přestaneme potřebovat, můžeme kamsi odsunout, aby nepřekáželi.

Přitom má Česká republika ještě štěstí v neštěstí. A to proto, že se tu vyrábí - konkrétně v TPA u Kolína nebo teď v Hyundai na Ostravsku, hodně malých a tudíž i úspornějších aut, která by spotřebitelé zřejmě mohli v nadcházejících měsících ještě upřednostňovat.

Také lokomotiva českého automobilového průmyslu, Škoda auto, je na tom ale líp než jiné evropské značky, ovšem proto, že patří pod největšího evropského výrobce aut Volkswagen. A ten je méně než jeho konkurence - například Opel, vlastněný na pokraji konkursu stojícím General Motors, ale i bavorský BMW- závislý na americkém trhu. VW investuje momentálně přes tři miliardy euro do výstavby závodů na komponenty v Číně, ale také v severní Americe, kde jsou vzhledem ke kurzu dolaru evidentně lepší podmínky než třeba ve Vrchlabí. Tamní plány na výrobu malého vozu Up! VW koncern mezitím vzdal a odůvodňuje to riziky spojenými s kolísavým kurzem koruny s tím, že zavedení eura je v Česku v nedohlednu. Momentálně vydělává koncernu VW a tudíž i Škodovce hlavně Audi, a to na dálném východě.

Podle ekonomů se krize nicméně projeví i tady, i když se zpožděním. Exportéři to vědí - a ztrácejí optimismus. Na rozdíl od politiků.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.