Zbytečný fetiš, říká o nezvyšování daní Maialeh. Marek: Musíme se ptát na rozpočtové konsekvence
Vznikající vláda vedená hnutím ANO představila návrh programového prohlášení. Jaké má slabé a silné stránky? „Ocenil bych obecnou snahu, že ta iniciativa je prorůstového charakteru,“ uznává v pořadu Pro a proti ekonom na Akademii věd Robin Maialeh. „Slabá stránka je v podstatě jedna, ale velmi zásadní – kde na to všechno vzít,“ doplňuje hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Jaké jsou podle vás silné a slabé stránky návrhu programového prohlášení vznikající vlády?
David Marek: Začnu těmi silnějšími stránkami, a to je slib zvýšení výdajů na školství, vědu a výzkum. V relaci k HDP se v obou oblastech výdaje v posledních letech bohužel snižovaly.
Dále je to větší důraz na využívání investičních pobídek, protože jsme přestali tento institut využívat a znevýhodňuje to Českou republiku v konkurenci mezi ostatními středoevropskými zeměmi.
Další bod potom je lepší uplatnitelnost daňového odpočtu na výzkum a vývoj. To je standardní nástroj, který v rozvinutých zemích nabývá na významu jako důležitá podpora firmami financovaného výzkumu a vývoje.
Čtěte také
Kdežto v Čechách posledních deset let počet firem, které uplatňují daňový odpočet na výzkum a vývoj, bohužel klesá, protože si stále nevíme rady s tím, jak nastavit tu uplatnitelnost.
Slabá stránka je v podstatě jedna, ale velmi zásadní, a to, kde na to všechno vzít. To znamená nějaký, řekněme, udržitelný fiskální rámec, který by pokryl všechny priority a zároveň doručil udržitelné veřejné finance.
Robin Maialeh: Souhlasil bych s tím, co zmínil David Marek v tom, že školství, věda a výzkum jsou prioritami. Zase na druhou stranu jsem v tom střízlivý, protože to byly priority i předchozí vlády a nedopadlo to z mého pohledu zrovna radostně.
Ocenil bych obecnou snahu, že ta iniciativa je prorůstového charakteru. Zároveň tam vidím nějaké ojedinělejší prvky sociální citlivosti. Ale v zásadě bych řekl, že to nepředstavuje žádný transformativní přístup ke změně fungování struktury ekonomiky.
Možná potom ještě malý bod k těm investičním pobídkám. Tam bych zase byl možná i trošku opatrný, protože třeba to schéma, které jsme tady měli dříve, bych vnímal jako poměrně kontroverzní způsob budování své konkurenceschopnosti.
„Rezignace na politiku“
V návrhu programového prohlášení nastupující vlády je, že nechce zvyšovat daně, respektive v jednom konkrétním případě, v případě zdanění firem, chce sazby ještě snížit. Jak to vnímáte?
Maialeh: Mám pocit, že je to trošku zbytečný fetiš, který měla jak ta předchozí, tak nastupující vláda, který se týká nezvyšování daní.
Ale končící vláda daně firmám zvýšila o dva procentní body.
Maialeh: Nakonec ano, ale protože zjistili, že bez toho hospodářskou politiku dělat stejně nemůžou. Tady mi přijde, že to je docela podobné. Samotné prohlášení, že nebudou zvyšovat daně, je za mě rezignace na politiku.
Čtěte také
A jak konkrétně vnímáte snížení daně firmám? Protože představitelé nastupující vlády to odůvodňují tím, že chtějí podpořit ekonomický růst země.
Maialeh: Víme, že responze firem na daňovou sazbu jako takovou je poměrně malá. To je první věc. Druhá věc je, jestli případné ušetřené prostředky budou investovat do svého rozvoje. Pokud budeme uvažovat nějaké více monopolizované oligopolizované odvětví, které tady prostě v České republice máme velmi často, tak tam tento stimul moc není.
To znamená, že spíše než jít cestou snižování daňových sazeb, tak jsou to kanály, které se týkají třeba zrychlených odpisů, které budou nutit firmy spíše investovat do fyzického kapitálu. Případně podpora investic do vědy a výzkumu, kterou zmínil kolega Marek na začátku.
O čemž do určité míry taky v tom programovém prohlášení je řeč. Ale kdybychom se vrátili k otázce snížení daně firmám, co si od toho slibujete, pane Marku? Je to správný krok?
Marek: Pokud by to bylo zasazeno do širšího kontextu, kdy budeme snižovat přímé daně, které mají větší negativní ekonomický vliv, oproti tomu zvyšovat příjem daní ze spotřeby, případně z majetku, potom by to bylo celkem v pořádku.
Čtěte také
Ostatně nedávno kolegové představovali podobnou daňovou reformu, která byla založena na těchto principech. To není žádné kolo, které bychom vymysleli my.
Byli to kolegové z CERGE-EI, institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd a kolegové z PAQ Research. Já jsem to s nimi konzultovali, četl jsem jejich návrhy. A jak říkám, neobjevujeme nic nového. Toto jsou věci, na které ekonomové vyspělých zemích přišli dávno.
Ale pokud se nepletu, tak o tomto jsem se přímo v návrhu programového prohlášení příští vlády nedočetl, že by se měly zvedat daně za spotřebu nebo majetkové daně.
Marek: Já jsem jenom říkal, že pokud by to bylo tímto způsobem, potom bych proti tomu osobně nic nenamítal. V okamžiku, kdy budeme jenom některé daně snižovat, pak se musíme ptát na rozpočtové konsekvence.
Kolik peněz chce nastupující vláda získat znovuzavedením elektronické evidence tržeb? Nakolik by se mělo směřovat k vyrovnaným rozpočtům? A zvýší se platy lidem ve veřejné službě? Poslechněte si celý díl pořadu Pro a proti ze záznamu v úvodu článku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
