Zbyněk Roušar. Západní letec, diplomat, komunista a pokladník bratří Mašínů

6. duben 2023

Jedním z méně známých členů legendární odbojové skupiny bratří Mašínů byl Zbyněk Roušar. V letech druhé světové náš voják ve Velké Británii, po válce československý diplomat. A ač to zní paradoxně, také komunista. Složitý příběh, ze kterého stále mnoho neznáme, přiblíží v Portrétech historik Michal Louč.

Rodák (1908) z Panenského Týnce na Lounsku absolvoval reálku a roku 1928 ukončil studia vojenské akademie v Hranicích. Sloužil až do roku 1939 jako důstojník letectva, mezi tím stihl dva roky působení v mezinárodním neintervenčním výboru pro Španělsko.

Čtěte také

Vracel se do okupované země, do protektorátu, kde krátce pracoval na ministerstvu obchodu, aby už v červenci 1939 odešel do exilu. Byl nedlouho u československého letectva, kvůli konfliktům s vedením přešel do leteckých sil Svobodné Francie a jako pilot sloužil i ve francouzské Africe.

V červnu 1945 byl jmenován spojovacím a repatriačním důstojníkem v Hamburku a organizoval návrat tamní československé komunity do vlasti.

Peníze z přepadení vozu

Čtěte také

Později uváděl, že jeho vstup do Komunistické strany Československa v roce 1945 (zaručila se za něj komunistická poslankyně Anežka Hodinová-Spurná) byl jen vyvrcholením dlouhodobého myšlenkového směřování:

„Už ve francouzském letectvu jsem se hlásil k idejím komunistickým otevřeně, což mi způsobilo potíže. Do komunistické strany jsem se přihlásil po příchodu do Československa v roce 1945. Byl jsem zaměstnán u hlavního štábu ministerstva obrany. V roce 1947 jsem byl za pomocí KSČ přijat k ministerstvu zahraničních věcí,“ uvedl v životopisu.

Byl vyslán jako náš zástupce do Belgického Konga. V archivu ministerstva zahraničních věcí se dochovaly písemnosti, které svědčí, že Roušar neváhal udávat kolegu, který se v zahraničí pokoušel o kontakty s demokratickým exilem.

V roce 1951 byl v rámci čistek v naší diplomacii z Konga odvolán, po několika měsících byl „přeřazen“ do továrny v Chomutově. V té době se seznámil se Zdenou Mašínovou, vdovou po nacisty popraveném generálu Mašínovi.

Čtěte také

Roušar se stal důvěrným přítelem celé rodiny a získal takovou důvěru Mašínovy skupiny, že mu v srpnu 1952 svěřili peníze získané přepadením vozu s výplatami pro podnik Kovolis; i proto byl později Roušar po dopadení u soudu označen za pokladníka skupiny.

V politickém procesu v lednu 1955 byl odsouzen na doživotí, později změněnému na 25 a 15 let. Propuštěn byl v roce 1965 a vrátil se do Poděbrad ke své sestře. Pozoruhodné je, že podle vzpomínek Zdeny Mašínové ml. její rodinu až do své smrti v dubnu 1979 nekontaktoval.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související