Zbyněk Lamplot: Česko má největší výměru zemědělských bloků v Evropě

Řepka lemuje cyklostezku v polích mezi Pardubicemi a Kunětickou horou
Řepka lemuje cyklostezku v polích mezi Pardubicemi a Kunětickou horou

Zbyněk Lamplot je chemik a odborník na umělou inteligenci. „Jde mně o to, co jím a piji. A co jí a pije moje rodina a moji blízcí,“ říká ze své pozice na téma revoluce 4.0 v zemědělství.

Podle Lamplota se člověk ani nemusí hloubkově zabývat tématem ekologie a zemědělství. Stačí, když si přečte několik článků ydachýn v posledním půlroce, kde se objevuje slovo „roundup“, tedy ochranná známka pro skupinu totálních hebicidů, a zmínky o mikroplastech. „Myslím, že se vám pak musí zježit vlasy na hlavě,“ dodává Lamplot.

Satelity a drony

Odborník popisuje, jakými způsoby by mohla umělá inteligence pomoci se stavem současného zemědělství v Čechách. Sám žije na vesnici a má tedy každodenní zkušenost. Podle jeho slov se například hledá řešení toho, zda se bude sledovat sucho na polích pomocí skenování ze satelitů nebo dronů, které budou snímat barevnost ploch. Pomocí neuronových sítí lze totiž rozeznat stav půdy i plodin.

„Dokážete takto nahradit oko člověka, který musí mít třicet let zkušeností, aby byl schopen něco řešit. V druhé fázi je pak možné aplikovat postřiky tam, kde je to nutné, nikoli plošně. Právě teď, na jaře na polích nepozoruji skoro nic jiného než traktory s cisternami. Což mě trápí,“ poznamenává.

Výkonná monstra

Ačkoli se v Evropě řeší zákaz glyfosátů, málokdo podle Lamplota ví, že podobných přípravků jsou desítky a jejich účinky jsou podobné. Chemik však pokračuje i výčtem dalších handicapů.

„Česká republika a kousek za ní i Slovensko mají největší výměru takzvaně zemědělských bloků v Evropě. A to s obrovským odskokem od ostatních států. Když pak jedete do Rakouska, vidíte malá políčka a na nich staré, rezavé traktory. Každý tam má svůj půlhektar, o který se stará a má to v krvi. O tohle jsme my za čtyřicet let komunismu bohužel přišli. U nás nikomu nepřijde divné, že po poli jezdí monstrum, které sice zvládá to, co dřív deset malých traktorů, ale myslím, že ve výsledku to škodí půdě,“ uvádí a doplňuje o názor na to, jak konkrétně může pomoci AI zemědělství v takovém stavu.

Voda obsahuje částečky plastů a pesticidy. Přesto je momentálně kvalita pitné vody lepší než v minulém století

Pitná voda

Informace o chemických látkách, které pronikají do vody, se na nás v poslední době valí ze všech stran. A vyvolávají dojem, že pitná voda už vlastně není pitná. Jak je to doopravdy?

„Pokud víte, co tam máte v půdě hledat, a víte, jak takové informace zpracovat a porovnat s databází, vyjde vám ve výsledcích, že jste schopen rozeznat plevel od ušlechtilé plodiny a dokážete ho selektivně zahubit. A nemusí to být herbicidem, ale zvýšenou dávkou hnojiva. Teď je to ještě trochu sci-fi, ale nepříliš vzdálená,“ ujišťuje Zbyněk Lampot.

Člověk versus robot

Přesné sledování a dávkování hnojiv však není jediný přínos umělé inteligence v zemědělství „Potýkáme se s krizí zaměstnanosti. Spousta zemědělců vám řekne, jak se děsí doby, kdy jim odejde jeden traktorista. Dneska už je faktem, že traktory jezdí samy, podle GPS. Stejně jako se o tom mluví v průmyslu, v budoucnu bude nutné přejít i na zemědělství 4.0, protože budou chybět lidé,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhoor se Zbyňkem Lamplotem. Odborník se vysvětlí, jak se s problémem ochrany půdy potýkají v dalších zemích, překvapivě s jistým předstihem například v Jižní Americe.

Spustit audio

Související