Zatýkání, mučení i zneužití propagandou. Čeho se dočkali parašutisté po návratu do vlasti?

Válečný parašutista (ilustrační foto)
Válečný parašutista (ilustrační foto)

Od jara 1939 odcházeli z  Československa vojáci, kteří chtěli bojovat za osvobození země. Londýn, Moskva, Střední východ, právě tam vznikala centra sdružující československé vojáky v exilu a bojovali ve válce za osvobození státu.

Jozef Gabčík. Hrdina, kterému selhal samopal

Výsadkář skupiny Anthropoid rtm. Josef Gabčík

Otázka jak do televizní soutěže: největší čin domácího protinacistického odboje v Evropě v letech druhé světové války? Soudíte-li, že to bylo provedení atentátu na Reinharda Heydricha v květnu 1942, tipujete správně.

V roce 1940 vznikly v Londýně z popudu Churchilla podmínky pro vznik jednotek československé armády. Podléhaly československému, tedy exilovému vedení, ale výzbroj a vše další bylo britské. Právě tam probíhal výcvik parašutistů, mezi které patřili i ti, kterým se podařilo zabít nenáviděného zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Zpočátku se zdálo, že všechny složky odboje mají stejný cíl. Tím bylo porazit nacisty a obnovit Československo. „Během války se žádné rozpory neprojevovaly, náš exil byl ukázkově jednotný, ale postupem doby bylo zřejmé, že to tak nebude do budoucna,“ konstatuje host pořadu, historik Jiří Plachý z Vojenského historického ústavu. 

A tak se už před koncem války do budoucího uspořádání více promítaly politické preference, především z řad komunistů navázaných na bojové jednotky Rudé armády. Tyto rozpory se stále více prohlubovaly a zásadním zlomem byl únor 1948. Komunisté ovládli celý stát, včetně armády. 

Generál mučený v „domečku“

Nastupují poúnorové čistky v armádě, společenská nivelizace hrdinů. Řada z nich odchází do exilu, někteří jsou perzekuovaní, byly jim odejmuty jejich vojenské hodnosti. Někteří končí ve vězeních, jiní v táborech nucených prací.

Generál Karel Paleček

„Jako první byl do vězení poslán voják a kněz Pojar. Pocházel z prostředí vídeňských Čechů, působil v odboji a po válce organizoval repatriaci vídeňských Čechů do republiky. Několik dní po komunistickém převratu byl zatčen a po údajném pokusu o přechod hranice – ve skutečnosti byl ale agentem provokatérem zneužit – byl zatčen a odsouzen,“ říká Plachý. 

Mezi ty, kteří byli odsouzeni do vězení, patřil i generál Paleček, který zažil kruté mučení v podivné stavbě nedaleko Pražského hradu, eufemisticky nazývané „domeček“.  „Tento proces byl procesem s velením výsadního vojska a cílem bylo zlikvidovat jejich vedení a na jejich místa dosadit ty, kteří budou podléhat sovětským požadavkům,“ dodává historik.

Horší než za války

Jména hrdinů, kteří měli to štěstí, že přežili válečné období a mohli se vrátit do vlasti, se tak dostávají do soukolí politických změn. Jedním z takových příběhů byl kapitán Václav Knotek, který „ byl jedním ze spolupracovníků generála Moravce v londýnském exilu, po válce pak byl vysokým úředníkem na ministerstvu,“ uvádí Plachý a dodává:

02367966.jpeg

„Stal se předobrazem postavy nadpodručíka Bláhy v jednom z dílů neblaze proslulého seriálů Třicet případů majora Zemana.“ Zobrazen byl Radoslavem Brzobohatým jako chladný, tvrdý, s nepopiratelným šarmem a především s minulostí západního letce.

Na otázku, zda se po válce dočkali parašutisté našeho vděku, Jiří Plachý konstatuje:  „Odpověď je nasnadě, nedočkali. Jen nemnozí, kteří se dožili listopadu 1989, mohli prožít alespoň nějakou satisfakci. Jeden z nich po výslechu na státní bezpečnosti uvedl: ‚Tato doba je horší než doba války.‘“

Pořad Parašutisté se po válce dočkali našeho vděku?! z cyklu Jak to bylo doopravdy připravila a moderovala Ivana Chmel Denčevová, hostem byl historik Jiří Plachý, režii měl Michal Bureš.

Spustit audio

Související