Zatčen třetí nejhledanější srbský válečný zločinec

"Od nynějška nebude žádný hledaný válečný zločinec moci klidně spát," konstatoval Rasim Ljajič, ministr srbské vlády zodpovědný za spolupráci s haagským tribunálem pro zločiny v bývalé Jugoslávii. Společná akce policie Srbska a bezpečnosti srbské části Bosny při zatýkání muže srbského původu, podezřelého z válečných zločinů bylo donedávna skutečně nemyslitelná. Zatčení generála Tolimira uvítala jak Evropská unie, tak i hlavní žalobkyně haagského tribunálu Carla del Ponteová. Ta by měla příští týden přijet do Bělehradu jednat s novou vládou o dalším vydávání válečných zločinů. Srbský tisk si pochopitelně neodpustil komentáře typu- "Ponteová dostává od Srbska dárek."

Zatčení generála je bezpochyby krokem kupředu. Jenže z Bruselu i z Haagu se stále ozývá jméno hledaného velitele armády bosenských Srbů Ratka Mladiče. Právě skutečnost, že se srbským úřadům stále nepodařilo Mladiče zatknout a vydat do Haagu přivedlo Evropskou unii k tomu, že s Bělehradem přerušila jednání o přidružení, tedy předstupni budoucího plného členství. A proto není jisté, zde je zatčený Zdravko Tolimir v uvozovkách dostatečně velkou rybou, aby rozhovory znovu začaly.

Předseda vlády srbské části Bosny- Republiky Srbské- Milorad Dodik se v komentáři na téma úspěšného zátahu omezil na konstatování, že penzionovaného generála zatkli na hraničním přechodu mezi Bosnou a Srbskem. Zejména proto, že zatýkání bosensko srbských důstojníků z dob občanské války je na území, které se ke své příslušnosti k jednotné Bosně příliš nehlásí, stále citlivým tématem.

Protože zatčený generál údajně trpí pokročilým stadiem rakoviny, není jisté, zda bude vůbec schopen převozu do Haagu. Média tvrdí, že byl v každém případě lapen člověk, který zorganizoval síť bývalých i aktivních důstojníků, která umožňovala úspěšný útěk generálu Mladičovi. Z celkem 161 osob, hledaných haagských tribunálem je jich na svobodě stále ještě 5. Nejznámější jsou v tuto chvíli kromě zmíněného generála Mladiče ještě dva prezidenti někdejších srbských quasi států na území Bosny Radovan Karadžič a také šéf takzvané Republiky srbská Krajina na území Chorvatska Goran Hadžič.

Zda bude znamenat zatčení generála Tolimira skutečně konec sítě Mladičových pomocníků na útěku není ale jisté. Někdejší srbský ministr obrany Zoran Stankovič tvrdí, že se úřadům podařilo zrekonstruovat místa skrývání generála Mladiče v letech 2001 až 2005. Pak se prý jeho stopy vytrácejí.

Současný srbský prezident Boris Tadič před několika dny inicioval vznik orgánu, zvaného Národní bezpečnostní rada, která by měla koordinovat akce policie a tajných služeb při hledání důstojníků na útěku. Zda jde jen o manévr před očekávaným příjezdem Carly del Ponteové do Bělehradu se ukáže příští týden. Hlavní žalobkyně srbské představitele za zatčení generála-důchodce Zdravka Tolimira sice pochválí, nicméně k jejímu dobrozdání o obnovení asociačních rozhovorů EU- Srbsko, je málo pravděpodobné.

Jedna skutečnost může dosud úspěšné uprchlíky zneklidňovat. Vláda v Bělehradě sice bude zdůrazňovat svou neústupnost v otázce zásadnější- Kosova, kde se tamní Albánci snaží o oštěpení od Srbska. Nicméně, co se týče zatýkání účastníků vnitro jugoslávských válek, kteří byli dosud pod ochranou jak v srbské části Bosny, tak ve vlastním Srbsku, situace se zřejmě mění. Důkazem toho je i včerejší zatčení na hranici Bosny a Srbska. Aktivity srbské vlády lze nyní považovat za méně předvídatelné, než doposud. Doba, kdy byl bývalý srbský premiér Zoran Džindžič za vydání Slobodana Miloševiče do Haagu zavražděn bývalými elitními policisty přímo před budovou vlády už doufejme definitivně minula.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .