Zástupci německé vlády i opozice se dohodli na reformě zdravotnictví

22. červenec 2003

Na německé politické scéně došlo k neobvyklému jevu. Politici vládní koalice a opozice, kteří v mnoha zásadních politických a ekonomických otázkách jen ztěží nacházejí společnou řeč, se dohodli na reformě německého zdravotnictví. Maratón více než dvoutýdenních vyjednávání 18-členného týmu zástupců vládních SPD a Zelených, stejně jako CDU, CSU a FDP, završilo 13-hodinové noční zasedání, které skončilo v pondělí v časných ranních hodinách.

"Byla to jedna z nejhezčích nocí mého života," vtipkoval přes své vyčerpání sociální expert CSU Horst Seehofer, když spolu s ministryní zdravotnictví Ullou Schmidtovou předstoupil před novináře, aby je informoval o výsledcích schůzky. "Já jsem zažila pochopitelně i jiné krásné noci," dodala vzápětí Schmidtová. To ale podle ní rozhodně neznamená, že by vláda musela při jednáních opozici ustoupit víc, než chtěla.

Skutečností tak zůstává, že u našich západních sousedů byla předložena největší a nejvýznamnější sociální reforma od německého znovusjednocení. Do roku 2007 by měla státu uspořit 23 miliard eur. Aby však mohla v lednu příštího roku vstoupit v platnost, musí nyní nabýt podobu zákona a ten musí v září projít parlamentem. Jeho druhou komoru - Spolkovou radu - ale v současnosti kontroluje opozice. Její spoluúčast při zrodu reformy byla proto nezbytná.

A jaký dopad bude tedy mít předložený návrh zdravotnické reformy na životy a zejména peněženky německých občanů? Němci se už nebudou moci spoléhat pouze na zdravotní pojišťovny a budou muset převzít více vlastní zodpovědnosti. Podle informací agentury DPA budou v zásadě muset hradit 10 procent ceny každého lékařského výkonu, nejvýše však vždy 10 euro. Celkem zaplatí maximálně 2 procenta ze svého hrubého příjmu. Částkou 10 eur si také například budou muset připlácet za každý den, který stráví v nemocnici - nejvýše však za 28 dní v roce. Od roku 2007 navíc občanům Spolkové republiky nebude zaměstnavatel přispívat na nemocenskou. A pojišťovny napříště nebudou hradit pohřby, ani vyplácet porodné.

Cílem reformy je snížit platby do zdravotnictví, které patří k nejvyšším na světě. Z hrubého platu průměrného Němce je dnes totiž na zdravotní pojištění odváděno téměř 14 a půl procenta. Tato částka, kterou platí rovným dílem zaměstnanec a zaměstnavatel, by se měla do roku 2007 snížit na 13 procent. Nižší příjmy zdravotních pojišťoven by měly být zčásti dorovnány zvýšenou daní z tabákových výrobků. Navrhovaná reforma se však dotkne také lékařů, kteří budou muset například prokazovat, že se dále vzdělávají. A o část příjmů přijde farmaceutický průmysl.

Kritici reformy namítají, že její kompromisní podoba vlastně systém německého zdravotnictví, které je známo svou neprůhledností, finančními zpronevěrami a korupcí, vůbec nemění. "Zdravotnictví nebude fungovat hospodárněji a nebude průhlednější. Právě naopak," konstatují ve svém úterním komentáři nazvaném "Triumf lobbystů" Süddeutsche Zeitung. Podle deníku lze nyní očekávat například nárůst byrokracie. Mnozí experti navíc varují, že reforma ve své předložené podobě nejde dost daleko. Například Reinhard Busse z berlínské Technické univerzity pro úterní vydání listu Financial Times uvedl: "Za pár let bude nutné systém opět upravit, protože náklady ve zdravotnictví nadále porostou." Řada odborníků se také shoduje, že dopady reformy nejsou vyvážené. Minimálně v krátkodobém horizontu ponesou hlavní tíhu změn především běžní Němci a ne lékaři nebo farmaceutické firmy.

Na adresu v pondělí představené reformy je jistě možné namítnout mnohé. Nelze jí však upřít jedno: poprvé po dlouhých měsících plných vzájemných sporů a osočování se představitelé vlády a opozice byli schopni sejít a dohodnout na kompromisu v tak závažné otázce, jakou je reforma zdravotnictví. Mnozí pozorovatelé proto doufají, že tento příklad spolupráce napříč politickým spektrem nezůstane ojedinělým a němečtí politici budou schopni dosáhnout dohody i v dalších otázkách. Například při reformě trhu práce.

autor: Šárka Daňková
Spustit audio