Zaručuje policie, že nedochází ke zneužívání databáze DNA? Soudní znalci se neshodnou

„Nikde nemá člověk jistotu, že by to mohlo být svým způsobem použito proti němu,“ říká účetní Jiří Pivoda, který má za sebou trest odnětí svobody na 5 let za krácení daně. Spor o odstranění svého profilu DNA z databáze začal poté, co mu byla během výkonu trestu společně s dalšími vězni odebrána DNA na pokyn policejního prezidenta. Vrchní soud v Praze rozhodne, jestli policie odebírala DNA nezákonně.

Za jakých okolnosti má policie právo uchovávat databázi DNA?

– Národní registr DNA spravuje Kriminalistický ústav policie.
– DNA je jen jeden z důkazů při vyšetřování.
– Národní databáze DNA zřízena v roce 2002.

„Nesdílím obavy z možnosti zneužití a podobně, nicméně v současné době zákon o DNA v naší republice chybí a momentálně se diskutuje o úpravě zákona, “ odpovídáTomáš Pexa, soudní znalec v oboru forenzní genetiky.

S jeho názorem ne zcela souhlasí Daniel Vaněk, rovněž soudní znalec a forenzní genetik: „Nezpochybňuji využití policejní databáze DNA, ale současný stav to bohužel nezaručuje.“

Jako hlavní důvod Vaněk uvádí, že policie momentálně v databázi ponechává i osoby, které nebyly odsouzeny za trestné činy.

Pexa rozporuje Vaňkovo tvrzení a říká, že nemůže dojít k situaci, kdy by někdo byl zatčen na základě špatného vyhodnocení z databáze DNA a v databázi vidí spíše pozitiva.

„Věnuji se případům v rámci projektu Nevinna a když se pročítám spisy, tak často se nesbírají další důkazy, pokud se prokáže profil dle DNA,“ nesouhlasí zase Vaněk s Pexovým názorem a dodává: „Příliš mnoho profilů v databázi znamená více náhodných shod a více omylů.“

Diskuzi odborníků, mimo jiné na téma, u kterých trestných činů by měla databáze DNA sloužit, si poslechněte v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.