Zapomenutý spisovatel Emanuel Lešehrad. Psal okultní romány a shromáždil velkou sbírku rukopisů
Emanuel Lešetický z Lešehradu, tak zní v úplnosti vznešené a trochu zvláštní jméno spisovatele, o kterém dnes už asi nikde neuslyšíte. Tento tvůrce byl na počátku 20. století známý jako autor nepříliš náročných, okultismem a mystikou charakteristických románů.
Spíš než jako autor populárního čtiva ovšem vynikl jako sběratel. Jeho sbírka ve smíchovské vilce zvané Lešehradeum se už za první republiky stala proslulou. Profesí byl totiž léta archivář Zemské banky a měl tedy k archiváliím velmi blízko.
Jako soukromník pak za 40 let shromáždil neskutečné množstí rukopisů, písemných dokumentů a památek na mnohé české spisovatele a básníky. Svou sbírku doknoce zpřístupnil veřejnosti a po druhé světové válce se stala, jaksi z donucení, majetkem nově vznikajícího literárního archivu Památníku národního písemnictví.
O své sběratelské činnosti promluvil Emanuel Lešetický v květnu 1941 také na vlnách protektorátního rozhlasu. S literárním historikem Eduardem Burgetem nejen o něm natáčela Milena Štráfeldová.
Související
-
Navrátit pražské Rudolfinum německému umění. Reportáž z přestavby budovy okupační správou
Místo hudby se tu ozývala kakofonie politických bojů. Touto větou okomentoval německý rozhlasový reportér minulost pražské budovy pojmenované po princi Rudolfovi.
-
Podzim 1939 znamenal konec českých vysokých škol. Německé ale fungovaly dál
Zatímco české vysoké školy byly po studentských protestech v roce 1939 uzavřeny, německé fungovaly dál. Šlo o Karlovu univerzitu v Praze a technická učení v Praze a v Brně.
-
Divadlo za protektorátu: Poslechněte si úryvky z Manon Lescaut
Manon Lescaut byla jednou z nejslavnějších inscenací českého divadla za druhé světové války. Poslechněte si, jak zněla v roce 1940.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
