Napětí mezi bratry. Spor s Polskem o Těšínsko trval od roku 1918, v roce 1945 mohl znamenat další válku

Těšíne, ach Těšíne!

Události na česko-polské hranici byly součástí československo-polského pohraničního sporu, který se táhl už od roku 1918. Tehdy se po rozpadu Rakouska-Uherska nově vzniklé Československo a Polsko přely o území Těšínska. Ani Polsko, ani Československo nehodlaly ze svých požadavků ustoupit.

Čtěte také

Řádění banderovců u nás se po válce nekonalo. Komunistická propaganda funguje dodnes

V lednu roku 1919 změřily obě země své síly v ozbrojeném střetu, který vešel do dějin jako sedmidenní válka. V roce 1920 bylo na základě jednání velvyslanců sporné území mezi rivaly rozděleno.

Přestože Československo nedopadlo špatně, cítilo křivdu. Téma Těšínska silně rezonovalo ve společnosti, mnozí literáti o něm dokonce psali básně. Včetně Karla Čapka. Jedna z jeho dvou básní na téma Těšínsko a válka s Poláky končí verši:

Žel té krve,
žel těch hněvů,
Těšíne, ach Těšíne!
Co se stalo mezi bratry,
netěší, ach netěší…

A mezi bratry se toho mělo stát ještě víc.

Jak napravit staré křivdy

V říjnu roku 1938, bezprostředně po odtržení pohraničí, Polsko obsadilo a připojilo část československého Těšínska. Po ní následoval odsun českého obyvatelstva. Ovšem za necelý rok poté Němci obsadili Polsko, včetně Těšínska, a zavedli represe proti Polákům i Čechům.

Čtěte také

V září 1938 vyzval Hitler československé Němce k povstání. První mrtví byli v Ústí nad Labem

Po válce Poláci věřili, že jim zůstanou územní zisky z podzimu 1938, Češi zase chtěli odčinit domnělou křivdu z roku 1920 a obsadit území s českou menšinou. 

Na československo-polských hranicích se během léta 1945 soustředilo značné množství techniky a mužstva. Byl dokonce nasazen obrněný vlak Prezident Masaryk. O jeho pohybu v oblasti i palebné síle se dochovaly jen kusé zprávy, víme však, že čekal v Hranicích na Moravě.

Zaměstnání: Budíček v 5 hod. V 7 hodin odchod roty do obranného postavení v úseku roty. Oběd ve 13.30 v poli. Ve 14 hodin sraz roty a odchod do ubikací. Přísná pohotovost trvá. Počasí jasné-slunečno-horko. V ubytovacím místě jest nedostatek dobré vody v důsledku čehož se šíří v mužstvu průjem, a proto jest nařízeno stavěni latrin a zdůrazňována úzkostlivá čistota.

A jak to všechno dopadlo? Po několika letech a jednáních byly potvrzeny původní hranice. Na českém území zůstala početná polská menšina, kterou si v prvních letech svým nenacionálním postojem získali na svou stranu komunisté.

Více si poslechněte v dalším dílu Historie Plus. Pořad je součástí cyklu Zapomenuté bitvy II., který můžete poslouchat každou dubnovou sobotu po půl šesté na Plusu, nebo kdykoliv v podcastových aplikacích.