Zapomenuté bitvy 2: Hon na banderovce, spory s henleinovci, střety o Těšínsko a další
V září 1938 vyzval Hitler československé Němce k povstání. První mrtví byli v Ústí nad Labem
Za oficiální začátek druhé světové války se považuje 1. září roku 1939, kdy Němci napadli Polsko. Někdy se ale říká, že fakticky začala válka už o rok dříve. Na československo-německých hranicích, v obcích, jako je například Habartov nedaleko Sokolova.
Tady a na několika desítkách dalších míst v pohraničí obývaném německou menšinou vypuknulo takzvané sudetoněmecké povstání, které se československé bezpečnostní složky pokusily potlačit.
První mrtví v Ústí nad Labem
Povstání mělo samozřejmě souvislost s požadavky německé menšiny, kterou podporovalo hitlerovské Německo, na československou vládu. Dne 12. září 1938, kdy atmosféra v pohraničí houstla, vyzval Adolf Hitler v rozhlasovém projevu československé Němce k povstání.
Čtěte také
V radikalizaci československých Němců sehrál říšský rozhlas, který bylo snadné v pohraničí naladit, důležitou roli. Bezprostředně po Hitlerově proslovu se v Ústí nad Labem konala německá manifestace, ve střetech s Čechy přišel o život jeden Čech a jeden Němec.
Šlo patrně o první mrtvé z řad civilistů v tomto takzvaném sudetoněmeckém povstání. Protesty z 12. září byly ale jen předehrou k nepokojům, které propukly následující den.
Boje v Krušných horách
Němci tehdy vyšli do ulic v asi 70 městech a obcích zejména v oblasti západních Čech, kde chybělo pohraniční opevnění, a tím pádem také větší vojenské oddíly. Davy tehdy útočily na Čechy, Židy, protinacisticky orientované Němce, a také na symboly státní moci, jako byly například četnické stanice.
To byl i případ Habersbirku, dnešního Habartova. Malého města nedaleko dnešního Sokolova, tehdy Falknova. Zde došlo k jednomu z prvních vážných střetů a zároveň prvnímu boji, do kterého se zapojila SOS – Stráž obrany státu, zvláštní bezpečnostní sbor určený zejména na obranu hranic. Podrobně násilné události v Habartově popsal historik Radan Lášek, který se těmto událostem dlouhodobě věnuje.
V Habrsbirku zradikalizovaný ozbrojený dav zaútočil na místní četnickou posádku o síle čtyř mužů. Dva z nich připravili Němci o život. Později přijel na pomoc sbor ze Sokolova, který za cenu životů dalších dvou četníků vzbouřené Němce zpacifikoval.
Habersbirk nebyl jediným místem, kde 13. září umírali četníci. Ve stejný den jako v Habartově/Habersbirku zaútočili henleinovci také na četnickou stanici v nedalekém Schwaderbachu, dnes Bublavě. Zde byli zavražděni tři čeští četníci. Další oběti mělo násilí o pár kilometrů dál, v Gossengrün, dnešní Krajkové. Zde byla situace velmi napjatá, byl tu zavražděn četník, držena rukojmí, proto sem dorazily vojenské posily.
Většinou šlo o odvedené záložní vojáky, mezi kterými byli také odvedenci německé národnosti. Dne 15. září jeden z nich, vojín Franz Ludwig z Trutnovska obrátil zbraň proti svým českým kamarádům ve zbrani a pět jich postřílel. Pak se zastřelil sám.
Freikorps a druhá vlna povstání
V reakci na bouřlivé dění v pohraničí československá vláda 13. září vyhlásila nad bouřícími okresy stanné právo, 16. září rozpustila SdP – Sudetoněmeckou stranu. O den později na návrh Karla Hermanna Franka, tehdy poslance SdP, a za souhlasu Adolfa Hitlera vznikl sudetoněmecký Freikorps. Ozbrojené polovojenské jednotky, které měly za cíl provádět útoky a sabotáže v československém pohraničí. Což také činily.
V Praze se 22. září 1938 konala demonstrace proti odtržení pohraničí, po které abdikovala vláda Milana Hodžy, aby ji nahradila vláda generála Syrového. V pohraničí propukala druhá vlna sudetoněmeckých násilností. Patřila k nim také bitva v Tisé na Ústecku. Jak uvedl historik a ředitel muzea v Ústí nad Labem, v Tisé povstaly na tři stovky členů Freikorpsu. Proti nim zasáhla armáda, četnictvo, a také dobrovolníci, mezi kterými byli i němečtí antifašisté.
Byla svedena dvoudenní bitva, při které přišel jeden z českých bojovníků o nohy a padl nezjištěný počet Němců. Freikorps totiž své padlé přetahoval za hranice do Říše. Ve stejné době jako v Tisé se bojovalo i na jiných místech v pohraničí. Asi nejvíce mrtvých na české straně si vyžádalo napadení četnické stanice v obci Liptaň na Osoblažsku nedaleko Krnova. Tam henleinovci zavraždili šest členů Stráže obrany státu.
Dne 23. září byla vyhlášena všeobecná mobilizace. Lidé byli ochotni jít bránit svou zemi se zbraní v ruce. Střety v pohraničí, při kterých byli zranění a někdy i mrtví, pokračovaly. Co se týče počtu Čechů, kteří přišli o život během sudetoněmeckého povstání, jsou jich zhruba čtyři desítky. Drama vyvrcholilo podpisem Mnichovské dohody a následným odtržením pohraničí.
Více si poslechněte v dalším dílu Historie Plus. Pořad je součástí cyklu Zapomenuté bitvy II., který můžete poslouchat každou dubnovou sobotu po půl šesté na Plusu, nebo kdykoliv v podcastových aplikacích.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
