Zapomeňte na Top Gun a Ramba. Vlastenecké válečné filmy teď točí hlavně Čína

29. září 2017

Teroristé okupují slabou středoasijskou zemi, zajmou tamní čínské občany, zmocní se místního arzenálu a rakety namíří na Peking. V podání filmu Sky Hunter neboli Nebeský lovec je to ideální situace pro čínské stíhací piloty, kteří bez zaváhání zamíří do akce. Misi vede pohledná Čao Ja-li, která chrlí jednu hlášku za druhou a zvládá pilotáž stíhaček i helikoptér.

„Podobně vlasteneckých válečných snímků se teď v Číně točí hodně,“ píše britský týdeník Observer. Sky Hunter je ale výjimečný, přišel v přepočtu na 667 milionů korun. Reklama ho prezentuje jako první moderní letecký blockbuster natočený v Číně. Do tamních kin vstupuje zítra, a slibuje mix napětí, dramatu a celebrit.

Roli Čao si zahrála jedna z nejslavnějších čínských hereček a jedna z nejlépe placených hvězd na světě, šestatřicetiletá Fan Ping-ping. Podle čínských médií jde o domácí odpověď na americký snímek Top Gun z roku 1986, ve kterém zazářil Tom Cruise. Film podpořilo letectvo Čínské lidové armády a poskytlo jedny z nejmodernějších stíhaček.

Na diváky čekají záběry neviditelného stroje J-20 Čcheng-tu, který se střetne v leteckých soubojích s americkými a francouzskými stroji. Na ty, kdo se opovážili válčit s Čínou, dopadne pomsta z nebes, a Čína pochopitelně zvítězí. „Uzrála doba, abychom ukázali i v hraném filmu naši špičkovou výzbroj,“ řekl oficiálnímu deníku China Daily plukovník letectva Čchen Chao.

Filmoví kritici jsou ale podle Observeru opatrní. „Doopravdy neumím říci, jestli půjde o úspěch nebo propadák,“ přiznává jeden z nejznámějších čínských filmových znalců Raymond Čou. „Pokud to bude pouhá imitace Top Gunu, nemůže snímek zabodovat,“ předvídá.

Až strana zavelí

Producenti naopak doufají, že se snímek trefí do nové vlny patriotismu, kterou se snaží v zemi probudit prezident Si Ťin-pching. V jednom z prvních projevů po nástupu k moci před pěti lety slíbil, že se Čína „prodere vpřed nepřátelskými vlnami a vichry jako mohutná válečná loď“.

Čínský prezident Si Ťin-pching

A svou velmocenskou roli bere vážně. Poslal čínské vojáky na první mírovou misi do Jižního Súdánu a v Džibutsku otevřel na začátku srpna první zámořskou čínskou vojenskou základnu. V Pekingu, Hongkongu a Vnitřním Mongolsku uspořádal mohutné vojenské přehlídky a občas se sám objeví v maskáčích, aby vojákům na přehlídce vzkázal: „Kamkoli vás strana pošle, tam půjdete!“.

Americký expert na Čínu Orville Schell, který se Zemí středu zabývá od doby Maa Ce-tunga, je podobnými demonstracemi síly znepokojený. „Když obrazně spojíme body, které jsou vidět, uvidíme jednoznačnou trajektorii. Smysl je jediný: Čína se vrací jako supervelmoc, se kterou si nelze pohrávat,“ řekl Observeru.

Nadraženost bílé rasy končí

Tento trend podle týdeníku není nikde patrnější než v čínském snímku Wolf Warrior 2. Dvouhodinový film je podle amerického magazínu Variety „nonstop přívalem brutalit“ a od červencové premiéry vydělal tolik, že se stal už teď finančně nejúspěšnějším čínským filmem všech dob. Není divu, že nastartoval vlnu moderních válečných filmů.

Hlavním hrdinou snímku je Leng Feng, zachránce dětí, vrhač granátů a drtič tanků, navíc krasavec a podle kritiků Rambo, Jason Bourne a Jack Bauer v jedné osobě. Leng přichází do rozvrácené africké země, která bojuje s povstalci a záhadným masožravým virem. Z obsazené továrny má zachránit 47 čínských rukojmí a bezpočet afrických dělníků. Povstalce vede zlý Američan s přezdívkou Big Daddy.

Leng podle Observeru vítězí nejen v bitvách, ale i v souboji geopolitických narážek. Američan mu v závěrečném finále sice tvrdí, že bude vždy méněcenný a podřadný ve srovnání s lidmi jako on, ale Leng se na místě zázračně uzdraví z nákazy a Američana zabije. „To už je dávno minulostí,“ glosuje Američanovy výroky o nadřazenosti bílé rasy.

Logo

Po americkém vzoru

Podle magazínu China Film Insider se točily vlastenecké filmy už od komunistického převzetí moci v roce 1949. Jenomže filmy jako Vlčí válečník 2 jsou jednoznačně výplodem Si Ťin Pchingova režimu.

„Hlavním poselstvím je, že stoletá éra útlaku zahraničními mocnostmi skončila a Čína nejenže stojí na vlastních nohou, ale postará se o své občany kdekoli na světě. Dnešní Číňané jsou na tuto novou roli patřičně hrdí,“ píše magazín.

K úspěchu vlčího válečníka by ale vlastenectví nestačilo, domácí kinematografie produkuje ročně desítky patriotických propadáků. Hlavní příčinou popularity je touha po zábavě. Lidé jsou unavení prací a každodenními tlaky a chtějí se bavit. Nechtějí v kině další lekce z dějepisu, nechodí se tam vzdělávat. Obraz Afriky ve Vlčím válečníkovi si v ničem nezadá s Hollywoodem: nechybí v něm žirafy, lvi, exotické jídlo, krásné ženy, povstalci ani masové hroby.

„V posledku ale film vůbec není o Africe, nýbrž o Číně a její rostoucí moci,“ poznamenává Observer. I povstalecký náčelník ve filmu poučuje Big Daddyho, že čínské zajatce nesmí vraždit, protože Čína je stálým členem Rady bezpečnosti. Američan ale radu nebere vážně. Vše končí kanonádou raket a na konci čínský Rambo odvádí osvobozená rukojmí i šťastné a vděčné Afričany do bezpečí, s rudou čínskou vlajkou nedbale přehozenou přes ruku.

Podle skeptiků jde o špatně maskovanou režimní propagandu a lidé se na ni nechytí. Wu Ťing, režisér a zároveň představitel Leng Fenga, má ale jiný názor. „Když podobné snímky zafungovaly ve Spojených státech, proč bych totéž nemohl zopakovat v čínských poměrech?“ ptá se závěrem.

autor: rma
Spustit audio