Západní města se marně snaží zabránit Číňanům ve skupování nemovitostí

Stejně jako mnoho jiných investorů, usilujících o solidní návratnost svého kapitálu, gangsteři spatřovali slibné příležitosti na londýnském trhu nemovitostí.
Stejně jako mnoho jiných investorů, usilujících o solidní návratnost svého kapitálu, gangsteři spatřovali slibné příležitosti na londýnském trhu nemovitostí.

Číňané skupují nemovitosti ve městech na Západě, zvyšují tak jejich ceny a vyvolávají nelibost místních obyvatel. Zatím je nedokázala odradit žádná opatření, píše americký deník Wall Street Journal. Jak uvádí, čínský zájem o domy na Západě vytvořil vlnu kapitálu, která se přelévá po celém světě a ceny nemovitostí uměle nafukuje.

Například v kanadském Vancouveru nakupovali Číňané v roce 2016 domy tak rychle, že ceny meziročně vzrostly o 30 procent. Úřady proto zavedly patnáctiprocentní daň z nákupu nemovitostí pro cizince a čínští kupci obrátili pozornost k Torontu. Netrvalo dlouho a ceny domů začaly stoupat i tam, a tak stejnou daň zavedlo loni v dubnu i toto kanadské město.

Čína u nás získala s mizivými investicemi politický vliv, tvrdí sinolog Hála

Martin Hála

Na veřejnost prosakují informace o potížích čínské skupin CEFC, která má v Česku kontakty na tuzemské politiky včetně prezidenta Miloše Zemana. Navzdory sporu o splácení více než 11 miliardového dluhu odjíždí český šéf evropské pobočky CEFC Jaroslav Tvrdík coby zmocněnec hlavy státu do Číny s hradní delegací. Co bude mít z těchto aktivit česká veřejnost? Vyplatí se Česku a jeho obyvatelům způsob, jakým prezident Miloš Zeman podporuje česko-čínské aktivity a formy spolupráce?

Koupěchtiví Číňané se pak začali znovu vracet do Vancouveru. V polovině roku 2017 tam ceny domů dosáhly nového rekordu, a tento trend proto přiměl místní radnici k novým opatřením. Přijala je letos v únoru. Počet nákupů sice do května v porovnání se stejným obdobím loňského roku klesl o 35 procent, nicméně ceny stále rostly.

Čínští investoři chtějí někde „zaparkovat peníze“, vysvětluje Wall Street Journal. Podle jeho údajů nakoupili občané Říše středu jen v roce 2016 majetek v zahraničí v hodnotě jednoho sta miliard dolarů. O šest let dříve přitom investovali v cizině jen pět miliard. Číňané skupují byty a domy od kanadského Vancouveru přes novozélandský Auckland až po australské Sydney.

Daně pro cizince

Zatímco po celosvětové finanční krizi byl zahraniční kapitál mnohde vítaný, teď úřady západních měst zjišťují, že snaha o regulaci přílivu cizích peněz do odvětví bydlení je jako mačkání balonu – když jedno město zavede pro zahraniční kupce daň, jen je vyžene jinam. Někdy se i tak zase vracejí a na daně se neohlížejí. A úřady a vlády na Západě se dodnes snaží vymyslet, co zabírá a co nefunguje.

Globální sny Číny a budování nové hedvábné stezky jsou noční můrou jejích sousedů

03653449.jpeg

Plány Pekingu na vybudování Nové hedvábné stezky mnohde probouzejí špatné vzpomínky na doby čínského imperialismu. Platí to pro státy Ruskem počínaje a zeměmi Středního východu konče, uvádějí analytici Robert Daly a Matthew Rojansky v komentáři na stránkách časopisu Foreign Policy.

Představitelé Kanady a Austrálie, kde čínské kupce přitahují relativně levné domy a velké čínsky hovořící komunity, se obávají, že tyto cenové bubliny ohrožují regionální ekonomiku. Proto zavádějí pro cizince nejrůznější daně z nákupu nemovitostí – například australský stát Nový Jižní Wales, v němž leží i Sydney, ji zdvojnásobil na 8 procent.

V Sydney a Melbourne růst cen nemovitostí v poslední době zpomalil, ale obecně jsou v Austrálii stále nejaktivnějšími kupci Číňané. Jen vloni tam nakoupili domy za půldruhé miliardy dolarů, což představuje zhruba třetinu všech nemovitostí na trhu.

Kanadská provincie Britská Kolumbie zvýšila letos v únoru patnáctiprocentní daň z koupě nemovitostí na 20 procent a zavedla i další poplatky pro kupce, kteří v Kanadě neplatí daně z příjmu. V dubnu přijala další opatření, aby odradila majitele od prodeje čerstvě zakoupených bytů, které ještě nebyly dokončeny.

Obcházení pravidel

Také Peking se snaží omezit odliv kapitálu, protože se obává, že by trend mohl otřást důvěrou v národní ekonomiku a oslabit čínskou měnu. V poslední době tak proti magnátům zasahuje. Ti proto raději začali své nákupy v zahraničí zveřejňovat.

A objevují se překvapivé informace – třeba o tom, že čínští investoři pořizují na Západě dokonce i mrakodrapy a luxusní hotely. Každý Číňan smí přitom oficiálně vyměnit jüany za nanejvýš 50 tisíc dolarů ročně. Jak je vidět, systém má své mezery.

Číňané tento limit běžně překračují tak, že nákup nemovitostí například zdůvodňují studiem dětí v zahraničí. Nebo za jüany nakoupí drahé hodinky Rolex, které pak prodají za dolary a pořídí si na Západě dům. Běžné jsou i dohody s příbuznými a přáteli v zahraničí, kteří jim vedou účet v cizí měně, vysvětluje deník Wall Street Journal.

Spustit audio

Související