Zamrazilová: Snížit daně na dva roky? Nedovedu si představit, že je potom budou chtít občané zvýšit

25. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Eva Zamrazilová

Na pátečním nočním jednání sněmovny schválili poslanci ANO, ODS a SPD daňový balíček pro rok 2021. „Je to bizarní a pošetilá situace, ze které jsem upřímně nešťastná. Byla schválena ta nejhorší možná kombinace,“ komentuje to v pořadu Souvislosti národohospodářka Eva Zamrazilová.

Politici souhlasili se zrušením superhrubé mzdy a snížením sazby daně z příjmu na 15 procent. Rozpočet by tak přišel o 130 miliard korun, z toho obce o 31 miliard a kraje o 12 miliard. 

Čtěte také

„Zdá se mně až takřka úsměvné, že při hlasování ve sněmovně hlasující poslanci nevnímali důsledky toho, že když souběžně zvýší základní slevu na dani o desítky miliard korun ročně a zároveň sníží superhrubou mzdu, že dramaticky prohloubí nedostatek na příjmových stranách veřejných rozpočtů,“ myslí si Ladislav Minčič, ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory.

Může to podle něj souviset s tím, že se návrhy projednávaly v noci. „Byly tam velké vášně, lidé se přeli, hádali. Nazval bych tu situaci spíš jako zkratovou než katastrofickou.“

„Doba je nejistá“

Shodit celý balíček pod stůl by ale zástupce Hospodářské komory nedoporučoval, protože obsahuje klíčová opatření pro obnovu ekonomiky, která by měla podporovat soukromé investice v zemi – mimořádné odpisy. 

„Spíš bych se přimlouval za to, aby po diskuzi politiků vládních, opozičních, těch asertivnějších ve sněmovně, tak konzervativnějších v Senátu došlo k nějakým korekcím. Aby výsledná podoba byla uměřenější dnešní situaci. Doba je velmi nejistá – za této situace se mi zdá, že by měli být ostražití hlavně národohospodáři,“ navrhuje Minčič. 

17hodinové jednání

Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová národohospodářkou je. „Z té bizarní a pošetilé situace skutečně jsem upřímně nešťastná. Byla schválena ta nejhorší možná kombinace, jaká být schválena mohla,“ přiznává.

Čtěte také

Připomíná, že poslanci v pátek jednali 17 hodin. „Asi nikdo by neměl pracovat 17 hodin denně, to prostě není v pořádku. Jejich výkon ani mentálně, ani fyzicky prostě už nemůže odpovídat, ale to už zpátky nevrátíme. Co vrátit jde, je zákon v Senátu.“

Zamrazilová připomíná, že pokud se daňový balíček neupraví, tak bude prolomena konsolidační dluhová strategie, tedy dluhová brzda, a to už v roce 2025.

„V této strategii je navíc úplně jasně s Pilátem Pontským řečeno, že veškerá tíha konsolidace padne na příští politickou reprezentaci,“ říká. Sama prý moc nerozumí, proč je v daňovém balíčku taky stravenkový paušál nebo levnější nafta.

Jen na dva roky?

Názor Minčiče, který vidí světlo na konci tunelu v případné konsolidaci po dvouleté platnosti daňového balíčku, nepovažuje Zamrazilová za reálný.

Čtěte také

„Z pohledu národohospodářského si vážně nedovedu představit, že by jakákoliv situace v budoucnu byla taková, že by občané byli ochotni akceptovat nějaké razantní zvyšování daní. Jen proto, že by měli dva roky daně nižší. Tady totiž existuje něco jako efekt západky.“

Snížení daní na dva roky požadoval prezident Miloš Zeman, ve schváleném zákoně o tom ale není ani slovo, je to ale součástí důvodové zprávy.

„Nedovedu si představit, že by se to v roce 2023 vracelo. Konsolidaci vidím jako velice obtížnou. Pokud v příštím roce zhoršíme startovací bod, tak, jak to teď vypadá, poskočíme v zadlužení minimálně de facto o deset procentních bodů,“ tvrdí Zamrazilová

Koronavirus a volby 2021. To je katastrofická kombinace proto, aby se tady hledala nějaká funkční řešení pro budoucnost.

Daniel Hůle

Odborník na dluhovou problematiku Daniel Hůle, který je i vedoucí programu Kariérního a pracovního poradenství v organizaci Člověk v tísni, má obavy i z dopadů schválené daňové změny.

„Koronavirus a volby 2021. To je katastrofická kombinace proto, aby se tady hledala nějaká funkční řešení pro budoucnost,“ varuje a vysvětluje proč:

Čtěte také

„Děsím se toho, že budou omezeny veřejné služby. Mrzí mne, že je tolik energie věnováno na přijetí něčeho, co je destruktivní k veřejným financím. Místo toho, aby se věnovali problematice exekucí.“

Podle Hůleho to vypadá, že exekuční návrhy, které ve sněmovně leží už dva roky, nebudou do konce volebního období projednány.

„Kdyby se ale exekuce podařilo projednat, vrátí to na legální trh práce řadu lidí za plnohodnotnou mzdu. Protože exekuční srážky jsou pro ně demotivující, nejsou ochotni dělat přesčasy, nejsou motivovaní odměnami a podobně. Všechno navíc jim totiž strhne exekutor. Kdyby se jich víc podařilo dostat na legální trh práce, tak by na daních mohli přinést desítky miliard korun ročně,“ upozorňuje Hůle.

A dodává, že největší problém se schválením změny v exekucích má hnutí ANO, ale i opoziční ODS, které souhlas se zrušením superhrubé mzdy vyčítá.

Hosté pořadu:

  • Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady
  • Ladislav Minčič, ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory 
  • Daniel Hůle, vedoucího programu Kariérní a pracovní poradenství v organizaci Člověk v tísni
  • Petr Hartman, komentátor Českého rozhlasu

Poslechněte si celé Souvislosti Václava Pešičky v audiu. Dozvíte se, že se dnes nezadlužuje pouze stát, ale také spotřebitelé nebo firmy.

Spustit audio

Související