Zaměstnanci německé automobilky Opel protestují proti masovému propouštění

18. říjen 2004

Deset tisíc - tolik pracovních míst má být do roku 2006 zrušeno ve výrobnách automobilky Opel v Německu. Minulý týden to oznámilo vedení koncernu General Motors, který německou značku Opel vlastní. Celkem má být v Evropě propuštěno 12000 lidí. Připomeňme, že v současnosti přitom General Motors na starém kontinentu zaměstnává 63 000 pracovníků. V drtivé většině se plánovaná úsporná opatření dotknou továren v německém Rüsselsheimu a v Bochumi, kde by měly o práci přijít zhruba 4000 lidí - tedy téměř polovina současného stavu.

A právě tamní zaměstnanci minulý čtvrtek na znamení nesouhlasu s propouštěním zastavili výrobu. Ve stávce se bochumští rozhodli pokračovat i toto pondělí. Jejich odborový předák Lothar Marquardt o víkendu prohlásil, že provoz bude v Bochumi obnoven pouze tehdy, až bude jasné, že již zmíněných 4000 míst zůstane zachováno a že tamní výroba bude pokračovat nejméně do roku 2010.

Americký koncern své úsporné plány obhajuje obrovskými ztrátami, které v posledních letech zaznamenává v Evropě a zvláště potom v Německu. Podle expertů, které ve svém pátečním vydání citoval německý deník Süddeutsche Zeitung, jsou hlavními důvody špatná manažerská rozhodnutí a vysoké náklady na pracovní sílu ve Spolkové republice. Politika v Detroitu sídlící firmy se totiž údajně příliš soustředila na produkci co nejširšího spektra značek - a snažila se přitom stlačit výrobní náklady na minimum. Například tím, že mnohé značky aut sestávají ze stejných komponentů. Nutně tím ale trpělo image vyrobených vozů. Nyní, kdy západní Evropa - Německo zvlášť - prochází recesí, si tak podle deníku lidé koupí raději buď drahé auto s dobrým image, jako je třeba BMW, nebo levný vůz například korejské produkce. Ztráty automobilek zaměřených tradičně na střední třídu, jako jsou Opel nebo Volkswagen, se tak prohlubují. Další skutečností zůstává, že v Německu je drahá pracovní síla. A to nejen v porovnání například s Polskem, ale i ve srovnání třeba s Francií, kde stojí hodina práce jednoho zaměstnance 23 eur, zatímco v Německu se jedná o 33 eur.

V nedělním diskusním pořadu veřejnoprávní televize ARD spolkový ministr hospodářství Wolfgang Clement opakovaně vyzval zaměstnance bochumské automobilky, aby ukončili svůj protest. Pondělní německý tisk přitom nezapomněl připomenout pikantní skutečnost, že sociální demokrat a bývalý ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Clement sám pochází právě z Bochumi.

Na tento týden jsou plánována první rozhovory mezi managementem německé dceřinné společnosti General Motors a představiteli odborů automobilky Opel. V Rüsselsheimu mají zástupci obou stran jednat o tom, jak by mohl americký koncern ročně uspořit 500 miliónů eur, aniž by přitom muselo dojít k masovému propouštění. A jak uvedl pro pondělní vydání listu Financial Times Deutschland Klaus Franz, předseda závodní rady Opelu, vzorem by vyjednávačům mohla být dohoda, kterou minulý čtvrtek uzavřeli představitelé zaměstnavatelů a zaměstnanců obchodního řetězce KarstadtQuelle. Podle kompromisu, který byl přijat po téměř 30-hodinovém jednacím maratónu, má řetězec přijmout úsporná opatření ve výši 760 milionů eur. Během následujících 3 let má být propuštěno 5500 lidí. Zachováno má však být dalších téměř 100 000 pracovních míst.

autor: Šárka Daňková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.