Zámečník: Ropa po otevření Hormuzu zlevní. Než se ale trh stabilizuje, potrvá to přinejmenším měsíce

17. červen 2026

I přes ohlášenou mírovou dohodu mezi USA a Íránem zůstává otázkou, zda se může v budoucnu opakovat uzavření Hormuzského průlivu. „Írán bude v pokušení to udělat, protože se nedá říct, že by za to zaplatil odstrašující cenu,“ říká v Ranním Plusu ekonom Miroslav Zámečník, hlavní poradce České bankovní asociace a uznává: „Íránským Revolučním gardám nechybí transakční přístup. Ekonomické stimuly jistě hrají roli.“

Írán ve válce se Spojenými státy použil uzavření Hormuzského průlivu jako zbraň. Co by ho do budoucna přimělo to kdykoliv nezopakovat?

Tady je jedna delikátní věc. Poučení z tohoto konfliktu je, že Írán byl schopen použít jako ekonomickou zbraň uzavření Hormuzského průlivu a bude i do budoucna v pokušení to udělat, protože se nedá říct, že by za to zaplatil cenu, která by byla z jeho hlediska odstrašující.

Čtěte také

Podle agentury Reuters vznikl v souvislosti s dojednávanou mírovou dohodou soukromý fond ve výši 300 miliard dolarů na podporu investic do íránské ekonomiky a infrastruktury. Jak významná mírová pobídka toto může být, aby Írán znovu nezopakoval to své počínání v Hormuzském průlivu?

Ano, Írán dnes pravděpodobně ovládají íránské Revoluční gardy, ale nedá se říct, že by jim chyběl ten klasický transakční přístup. Jinými slovy, pokud budou vidět, že dodržování pravidel včetně bezpoplatkového provozu lodí v Hormuzském průlivu se vyplácí, tak to budou dodržovat. Ty ekonomické stimuly jistě sehrají nějakou roli.

Podle agentury Reuters je tento fond soukromý. Přispívat by do něj měly okolní státy kolem Perského zálivu, ale také třeba některé asijské země nebo americké společnosti. Nicméně se stále pohybujeme v rovině očekávání a spekulací. Přesto, kdyby se po pátečním podpisu memoranda Hormuzský průliv zase otevřel a Spojené státy a Írán by pokračovaly v mírových jednáních, jak se to může projevit ve světové ekonomice? A jak rychle?

Na to první je samozřejmě odpověď jednoduchá, projeví se to pozitivně. Něco už je zaceněno například v cenách ropy. Jenom bych připomněl, že Brent je referenční typ ropy pro evropský trh. Meziměsíčně díky ohlášení mírové dohody oslabil o 30 procent, což je opravdu hodně.

Čtěte také

Momentálně je na méně než 80 dolarech za barel, takže jednoznačně pro všechny spotřebitele ropy efekt bude příznivý. Je otázka, jestli ropa bude schopna klesat někam dále. Dlouhodobě rovnovážná cena by odpovídala zhruba 65 dolarům za barel.

V časovém horizontu se ty údaje rozcházejí. Některé hovoří o druhém čtvrtletí příštího roku jako o době, kdy by se trh měl usadit a stabilizovat, pokud nedostane žádné jiné nabídkové šoky. Někdo hovoří o podstatně rychlejším náběhu, řekněme do několika měsíců. Nejkratší interval, který jsem zatím dokázal odhalit na webu, byl dva tři měsíce, takže ten rozptyl je velmi široký.

Válka se odrazila i v inflaci. Centrální banky to pozorně sledují. Evropská centrální banka minulý týden zvýšila základní úrokovou sazbu na dvě a čtvrt procenta. Lze očekávat, že budou následovat i další, včetně té české?

Myslím, že tento signál je spíš protiinflační a jako takový bude interpretován i bankovní radou ČNB. Spíš by měly převládnout holubice, to je moje očekávání.

Holubice znamená ponechat sazby?

Ponechat sazby na této úrovni s odvoláním mimo jiné na to, že ta mírová dohoda je tentokrát dosti nadějná.

autoři: Daniela Vrbová , vpl
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.