Zálohované výživné není potřeba, máme soudy, říká expertka ODS Lenka Kohoutová

Stát chce dětem samoživitelů nahrazovat alimenty od rodičů neplatičů. Dětem z neúplných rodin, na které jeden z rodičů neplatí, by stát vyplácel až 2940 korun měsíčně. Peníze by pak vymáhal na dlužníkovi. O zálohovaném výživném se mluví skoro 15 let.

Ministr financí Andrej Babiš odmítá zavedení zálohovaného výživného plošně, ale připouští ho v jasně vyjmenovaných případech.

Za rok 2013 činil dluh na výživném 13 miliard korun. Alimenty vůbec neplatí víc než třetina rodičů, co je platit má.

„Máme tady soudní soustavu, která může rodinám pomoci ve vymáhání dlužných částech. Vidím problém, který bychom měli vyřešit, a to je, aby takovéto problémy se u soudů řešily velmi přednostně a rychle,“ tvrdí bývalá poslankyně a expertka na sociální oblast z ODS Lenka Kohoutová.

Nesouhlasí s ní předsedkyně Asociace neúplných rodin Lucie Asenová:

„Premisa, že máme funkční soudní systém, je naprosto mylná, protože z dlouhodobých statistik ministerstva spravedlnosti vyplývá, že vymahatelnost soudních vykonatelů se pohybuje někde kolem 3 %. Stát není schopen zajistit vymahatelnost.“

Asenová si myslí, že pokud by soudní systém fungoval, není potřeba přijímat zákon o zálohovaném výživném. Jeho schválením bychom se prý zařadili mezi vyspělé státy Evropy, kde podobné předlohy platí.

„Dneska máme nevymožených zhruba 7 miliard korun. Ano, soudy nekonají tak, jak mají, nejsou dostatečně rychlé a je to bod, v kterém si rozumím s paní Asenovou. Ale není možné, aby stát toto teď převzal, protože by na sebe převzal zátěž, která by se rovnala zhruba té nevymožené částce 7 miliard korun. To považuji za špatné,“ dodává odbornice občanských demokratů Kohoutová.

Lucie Asenová ale upozorňuje, že „zálohové výživné se nevztahuje na dlužné výživné. To se má oddělit a stát nebude vymáhat to, co už má být vymáháno. My nehovoříme o proplacení těch 13 nebo 7 miliard, tady se rozporujeme.“