Zákostelecká: To, co u nás vzniklo po válce, je světově kvalitní architektura. A my to chceme bourat
Marie Zákostelecká pracuje v Centru architektury a městského plánování CAMP v Praze a založila projekt Mapamátky: „Skupina studentů, kteří sem jedou na výměnný pobyt, si k Praze najde vztah, ale i turisti, kteří cestují chytře – za lokálními věcmi, nechtějí být součástí davů, které koukají po nejznámějších historických památkách,“ vysvětluje, proč vznikla knížka o pražských architektonických zajímavostech mimo hlavní pozornost bedekrů Prague Uncovered.
Čtěte také
Co říká autorský tým o místech, která nejsou primárním cílem turistů?
„Knížka Prague Uncovered má v sobě celkem 70 míst, které jsme kurátorsky vybrali s naším týmem. A my se snažíme ukazovat nejen centrum města, ale i širší centrum. Takže zajímavými příběhy můžou být například příběhy poválečné architektury. Může to být třeba stará čistička odpadních vod, která se stala kulturním centrem,“ popisuje Zákostelecká.
Nepovedená architektura?
V průvodcích se často píše o těch „nej“ stavbách. Jaké by to bylo, napsat průvodce po tom, co se nepovedlo? „Ona je otázka, co je nepovedená architektura,“ odpovídá Marie Zákostelecká a vysvětluje:
Čtěte také
„Někdo by mohl říct, že ta naše knížka Prague Uncovered je plná nepovedených staveb. Máme tam hodně poválečné architektury, někdo poválečnou architekturu opravdu nemůže vystát. Takže si myslím, že tohle je hodně subjektivní a dávat tomu tu nálepku nepovedená nebo ošklivá architektura. To my vlastně nechceme.“
Podle ní je na každém, aby se po návštěvě daného místa rozhodl, jestli se mu líbí, nebo ne. „My se snažíme lidem nějakým způsobem říct, jak na tu architekturu nahlížet, jaký byl kontext výstavby, jaké jsou ty příběhy, jakým způsobem ta budova třeba reaguje na veřejný prostor, co se tam nepovedlo v návaznosti na pozdější úpravy,“ vysvětluje postoj spolku Mapamátky.
Nálepka „komunistická“
Obhajovat poválečnou architekturu už podle ní není tak složité. Podle Marie Zákostelecké se třeba před deseti lety o architekturu zajímala jen velmi malá část lidí, ale i zásluhou lidí, jako je Vladimir 518, který se poválečné architektuře systematicky věnuje, se to změnilo. Lidé si poválečné architektury více váží, hlavně od roku 2019, kdy se zbourala budova Transgasu.
Čtěte také
„Je to hodně tím, že už dospěla generace, která se narodila po roce 1989, nezažila komunismus a nemají vlastně to zatížení, že některé budovy vznikaly v té době. Myslím si, že dokážeme přesvědčit lidi o tom, že to není komunistická architektura, ale že to je jenom architektura, která vznikla v době komunismu,“ míní.
V knize Prague Uncovered přidávají historický kontext toho, že ti architekti nebyli ve straně, snažili se nějakým způsobem číst zahraniční časopisy, pokud to šlo, snažili se navazovat na architekturu ze Západu
„To, co u nás vzniklo, je opravdu světově kvalitní architektura a my k ní máme takovýhle vztah jen kvůli tomu, že zrovna tady byl ten režim, který tady byl, přitom stejné stavby například v Londýně jsou už desetiletí adorovány a lidi si jich tam váží. U nás vlastně pořád tíhneme k tomu, že je lepší to zbourat, než s tím něco udělat a nějak tu budovu převést do 21. století,“ doplňuje Zákostelecká.
Poslechněte si celý pořad Hovory. S Marií Zákosteleckou mluvila Lenka Buriánková.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.

